OCENĚNÍ EFEKTIVITY UŽITÍ ORÁLNÍHO SORBENTU ENTEROSGEL U DĚTÍ S PROUDKOU INFEKCÍ STŘEVA

O.N.Bandina,V.V.Aleksandrov,V.S.Aleksandrov,V.I.Geraščenko,Lipeck.

CÍL STUDIE
V práci je zadaný úkol, proanalyzovat efektivitu použití domácího enterosorbentu Enterosgel pro srovnání s importním sorbentem – Smektou.

SCHÉMA LÉČENÍ,SKUPINY PACIENTŮ A METODY ZKOUMÁNÍ
Byli dvě skupiny dětí se střevní infekcí, porovnávané podle věku, nosologie,obtížnosti onemocnění. První skupina dostávala jako sorbent Smektu a druhá – Enterosgel. Celkem bylo léčeno 70 dětí do jednoho roku, z nich bylo od 1 do 3 měsíců – 16, od 3 do 6 měsíců – 24, od 6 do 12 měsíců – 30. Starší jediného roku bylo léčeno 30 dětí, z nich bylo od 1 do 2 let – 13, od 2 do 3 let – 17.Podle dozologie bakteriologického vyšetření rozdělení nemocných bylo následující: gastroenteritida způsobená patogenní florou – 27, gastroenteritida způsobená rotavirem – 18, gastroenterokolitida nestanovené etiologie – 20, rotravinová toxická infekce – 12, salmonelóza – 7, prudká respirační virusová infekce s diarejovým syndromem – 16. Kurs léčení sorbentami trval v průměru 3 – 5 dní. Pro ocenění efektivity preparátu se používala následující kritéria: normalizace teploty, odstranění základních symptomů ze strany gastrointestinálního traktu (odstranění zvracení, normalizace stolice, sanace původce onemocnění).

VÝSLEDKY VÝZKUMU
Provedená analýza ukázala, že při podávání Enterosgela při léčení nemocných se střevní infekcí se snížila doba pobytu na oddělení na 2 – 3 dny, což bylo spojeno s rychlou normalizací stolice a zmizením symptomů.Vedlejší a alergické reakce nebyly pozorované. Tímto způsobem získané výsledky ukazují že Enterosgel je více efektivním enterosorbentem ve srovnání se Smetkou.

Materiály vědecko praktické konference “Infekční onemocnění a nové způsoby léčení v lékařství“. 1998, Lipeck.

ZKUŠENOST Z LÉČENÍ NEMOCNÝCH ROTAVIROVÝMI INFEKCEMI

L.JU.Šaronina, V.V.Aleksandroa , V.I.Geraščenko , I.V.Uljanova , O.JA.Bandina , Lipeck.

Rotavirová gastroenteritida – prudké infekční onemocnění mezi všemi věkovými skupinami, ale zvláště mezi dětmi do 4 let.V této skupině jsou možné případy opětovného onemocnění v intervalu 3 měsíců.Rotavirusám náleží 30-50% všech případů průjmů, vyžadující hospitalizaci.Klinické onemocnění se projevuje enteritem , často provázené se zvracením , zjevnou slabostí , změnou v sliznici nosohltanu, krátkodobou horečkou.U nekomplikovaných případů onemocnění trvá pouze 3-5 dní, ale u dětí se může prodloužit do 30 dní.Rotavirusy se vylučují z organismu během celého trváni průjmu. Pozoruje se sezónnost onemocnění: květen – prosinec.

Vyšetřovalo se 104 dětí s diagnózou rotavirová gastroenteritida. Dětí do jednoho roku bylo 39 (37.5%) , od 1 do 2 let – 20 dětí (20%), v 10% případů probíhalo onemocnění v těžké nebo střednětěžké formě. Léčení nemocných zahrnovalo základní momenty prováděné v cyklu 5-7 dní: odstraňování ztráty vody a soli a detoxikaci organizmu prováděné s principii rehydratační terapie, mírný režim a obnovení základních funkcí střeva pomocí diet (s vyloučením mléka a omezeným množstvím sacharidů) a polyenzymových preparátů (pankreatin , mezim-forte v dávce 0.1 – 0.15 třikrát denně). Při léčení jsme také použili enterosorbenty: Smetka , Enterol – 250 , Enterosgel. Byla zjištěna vysoká efektivita léčení enterosorbenty: u 78 nemocných (75%) doba průjmu klesla do 4 dní proti 5.5 dnům v kontrolní skupině , která nedostávala sorbenty. Průměrná délka hospitalizace se snížila ze 7.5 na 6.5 dní.
Toto dává důvody doporučit sorbenty při léčení nemocných rotavirovými infekcemi.

Materiály vědecko praktické konference "Infekční nemoci a nové technologií v medicíně." 1998, Lipeck.

POUŽITÍ ENTEROSGELU PŘI LÉČENÍ ROTAVIROVÝCH INFEKCÍ U NOVOROZENCŮ

I.V.Dzjublik , E.E.Šunko , A.I.Barbova , KMAPO , Kyjev

V současné době v infekční patologii novorozence rotavirová infekce zaujímá jednu z vedoucích míst. Podle dat WHS, v ekonomicky rozvinutých státech u dětí do tří let jsou rotaviry hlavní příčinou těžkých průjmů, komplikovaných dehydratací. Na rotaviry přichází 60-70% všech akutních střevních infekcí. Za poslední desetiletí se pozoruje tendence k růstu akutních střevních infekcí. Při tom na rotaviry připadá 35-73% veškerých střevních infekčních patologie. Nehledě na těžkost onemocnění , vysokou úroveň úmrtnosti , otázky léčení rotavirové infekce zůstávají neřešené. Terapie prudkých rotavirových gastroenteritů se omezuje k včasné enterální a parenterální dehydratací, korekci vodoelektrolitické výměně a detoxikaci organizmu.

Na odděleních neonatologického centra města Kijeva bylo námi provedeno virologické vyšetření 150 novorozených dětí s diagnosou prudkého gastroenteritu.U 50 novorozených (33.3%) byl diagnostikován rotavirusový gastroenterit.U 35 dětí (70%) onemocnění probíhalo ve střednětěžké formě, v 30% případů se projevilo jako těžký průběh infekce. Klinický projev rotavirusového gastroenteritu se charakterizoval akutnítním začátkem. Těžkost klinického léčení se určuje hlavně výskytem společných a dispepsických příznaků: mrazení , horečka , bolest hlavy , slabost , svalová hypotonie, odepírání krmení, ušnost, zvracení, průjem.

U všech novorozenců u kterých se projevila infekce byl gastroenterit. U všech sledovaných dětí byla konstatovaná zvýšená teplota do 38-37° C , bledost kůže , v některých případech se rozvinula mramorovitost. U novorozenců s rotavirusovou infekcí se projevila dehydratace. Při tom úbytek váhy těla byl 10-15%.

Respektování symptomů intoxikace, gastrointestinální poruchy, v případě dismikrobie tlustého střevahyperbilirubinerie, dlouhodobé vylučování rotavirů ze stolice, v komplexním léčení rotavirusovou infekcí u novorozených byl námi používán enterální sorbent Enterosgel. Dávka preparátu Enterosgel byla 1.0-1.5 g/kg váhy těla za den. Preparát se podával enterálně 3-4 krát denně 30 minut před krmením. Doba léčení byla 5 dní. Při nutnosti opětovného podání Enterosgelu se předepsal za 5-7 dní. Nedonošeným dětem suspenzi Enterosgelu v objemu 2.0-3.0 ml se podával pomocí žaludkové sondy. Donošeným novorozencům se suspenze Enterosgela podávala per os v objemu 5.0 ml čajovou lžičkou. Komplikace při podávání preparátu nebyly pozorované. Respektování symptomů intoxikace, gastrointestinální poruchy, v případě dismikrobie tlustého střeva hyperbilirubinerie, dlouhodobé vylučování rotavirů ze stolice, v komplexním léčení rotavirusovou infekcí u novorozených byl námi používán enterální sorbent Enterosgel. Dávka preparátu Enterosgel byla 1.0-1.5 g/kg váhy těla za den. Preparát se podával enterálně 3-4 krát denně 30 minut před krmením. Doba léčení byla 5 dní. Při nutnosti opětovného podání Enterosgela se předepsal za 5-7 dní. Nedonošeným dětem suspenzi Enterosgela v objemu 2.0-3.0 ml se podával pomocí žaludkové sondy. Donošeným novorozencům se suspenze Enterosgela podávala per os v objemu 5.0 ml čajovou lžičkou. Komplikace při podávání preparátu nebyly pozorované.

Užívání Entersgelu u nemocných nedonošených dětí už na druhý den po začátku léčby způsobilo zlepšení celkového stavu dětí, snížení příznaků intoxikace, normalizovala se funkce střeva. Po léčení Enterosgelem se u dětí snížil titr rotavirusových antigenů ve stolici už ke konci druhého dne, ke konci třetího dne rotavirusy už nebyly ve stolici. Byla snížena doba klinického léčení rotavirusové infekce a komplikací. U novorozenců už na druhý den po podání Enterosgela se snížilo nadmutí břicha. V 72.5% případech u novorozených přestalo zvracení mléka , obnovila se četnost a konzistence stolice, snížily se projevy intoxikace , děti začaly přibírat na váze.Používání Enterosgela při léčení rotavirusové infekce u novorozených se značně zlepšil jejich stav , umožnilo snížit 3.5 krát četnosti vzniku komplikací, znatelně snížit dobu intoxikace a gastrointestinální poruchy.Doba pobytu na lůžkovém oddělení základní skupiny byla 33,2±3,1 dny ve srovnání s 12,3±2,7 dny kontrolní skupiny.

Tabulka 1.
Klinické a laboratorní koeficienty efektivity používání Enterosgela při rotavirusové infekce u novorozených dětí.

Takovým způsobem , výsledky klinického a laboratorního výzkumu potvrdily vysokou efektivitu používání Enterosgela při léčení novorozených dětí s rotavirusovou infekcí. Na základě získaných dat je možno udělat závěr o možnosti a potřebě používat preparát Enterosgel pro léčení rotavirusových průjmů u novorozených dětí a prevence komplikací danou infekcí. Klinická zpráva , Kyjev 1997.

Zpráva o výsledcích klinických zkoušek vzorků sorpčního přípravku-enterosorbentu Enterosgel

SKUPINY PACIENTŮ, LÉČEBNÁ SCHÉMATA, METODIKA
Klinické testy enterosorbentu Enterosgel se prováděly na klinické základně katedry infekčních nemocí charkovského ústavu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví Ministerstva zdravotnictví Ukrajiny. Účelem této studie bylo prozkoumat účinnost aplikace Enterosgelu hodnocením podle klinických, laboratorních a imunologických kritérií, a sice leukocytárního indexu intoxikace (LII); hladiny v krvi polypeptidů střední hmotnosti (PSH) metodou podle N.I. Gabrieliana (1983); integrálního indexu toxinemie (IIT) podle metody S.V. Obolenského (1989), hladiny cirkulujících imunokomplexů (CIK) v krevním séru podle metodiky autora M. Digeon (1977).

Autoři monitorovali 44 pacientů se středně závažným průběhem akutní Flexnerovy úplavice ve věku 18 až 20 let. I. skupina (srovnávací skupina) zahrnovala 15 nemocných, kteří dostávali základní léčbu, tj.: dietu, furazolidon na 0,15 g 4krát denně. Druhá skupina zahrnovala 29 pacientů, kteří jsou na pozadí základní terapie perorálně dostávali Enterosgel v dávce 60 ml 3krát denně 1,5 hodiny před jídlem a před užitím léků.

VÝSLEDKY KLINICKÝCH ZKOUŠEK
Parametry tabulky č.1 klinické účinnosti Enterosgelu u pacientů se středně závažným průběhem akutní úplavice svědčí o tom, že nasazení Enterosgelu má pozitivní vliv na zamezení syndromu intoxikace. Na rozdíl od I. skupiny, která dostávala pouze klasickou terapii, celková malátnost u pacientu II. skupiny odezněla 4.-5. den léčby za použití Enterosgelu.

Aplikace Enterosgelu vede k signifikantně časnější normalizaci tělesné teploty u pacientů s akutní úplavicí ve srovnání se stejným ukazatelem u pacientů ve srovnávací skupině. Podobný trend lze pozorovat při analýze takového ukazatele intoxikace, jakým je tachykardie monitorovaná v uvedených skupinách pacientů. Snížení bolestivého syndromu je rovněž charakteristickým příznakem u pacientů léčených při zařazení Enterosgelu (hodnoty jsou statisticky významné ve srovnání s I. skupinou).

Vzhledem k tomu, že u většiny pacientů s akutní Flexnerovou úplavicí byla zaznamenána politická varianta onemocnění, byl prozkoumán vliv Enterosgelu na charakter a četnost stolice při středně závažném průběhu tohoto onemocnění. Bylo zjištěno, že Enterosgel příznivě ovlivňuje četnost a charakter stolice léčených a hodnocených pacientů. Aplikace Enterosgelu signifikantně vedla k úplnému odeznění průjmu. Rychlejší normalizace stolice byla zaznamenána u pacientů II.skupiny, kde vlivem Enterosgelu se kašovitá a formovaná stolice objevovala v signifikantně časnějších termínech než u pacientů I.skupiny.

Při akutní úplavici má statisticky významné snížení délky pobytu v nemocnici (počtu lůžko-dní) u pacientů II.skupiny (na Enterosgelu) ve srovnání se skupinou pacientů léčených pouze klasickým způsobem (bez Enterosgelu) (p <0,05). Autoři zaznamenali vysokou účinnost použití Enterosgelu při léčbě středně závažné akutní úplavice. Sorpční terapie podporuje odeznění syndromu intoxikace, snižuje intenzitu bolestivého syndromu a dyspeptických jevů. Při srovnávacím hodnocení účinnosti testovaného sorbentu se jednoznačně uplatňuje výrazný terapeutický účinek Enterosgel co do schopnosti zastavovat průjem. Tato schopnost je pravděpodobně spojena s tím, že na rozdíl od uhelných sorbentů má křemíko-organický sorbent Enterosgel baktericidní účinek (A. Grigorjev et al, 1988).

V průběhu našeho klinického zkoušení nebyly v souvislosti s použitím Enterosgelu zjištěny žádné komplikace. Paralelně v klinickým hodnocením sorpční metody autoři analyzovali ukazatele nepřímo vypovídající o intenzitě toxikózy u pacientů uvedených skupin. Odběr krevních vzorků krve se u pacientů s akutní úplavicí prováděl před zahájením léčby a 3.-4. den po sorpční terapii. V rámci kontrolních analýz byly hodnoceny sérologické vzorky získané z krve 20 zdravých osob (dárců krve). V tabulce č. 2 jsou uvedeny výsledky těchto analýz u pacientů s akutní úplavicí, z čehož vyplývá, že ve všech sledovaných skupinách byl před zahájením léčby konstatován signifikantně významný rozdíl ukazatelů intoxikace oproti těmto parametrům u zdravých jedinců. Také po provedené léčbě byly zaznamenány statisticky významné rozdíly ukazatelů intoxikace.

Srovnáním ukazatelů LII srovnávací I. skupiny s II.skupinou pacientů na perorálním Enterosgelu bylo zjištěno, v II.skupině došlo k normalizaci ukazatelů LII v průběhu 3-4.dne léčby (P <0,01). Porovnáním post-terapeutických parametrů PSH a IIT MSMM byly v hodnocených skupinách pacientů zjištěny statisticky významné rozdíly. Bylo tedy zaznamenáno, že perorální nasazení Enterosgelu vedlo k normalizaci ukazatelů PSH a snížení hodnot IIT oproti srovnávací skupině (P <0,01; P <0,001 v uvedeném pořadí). Účinnost sorpční terapie byla monitorována testem NBT. Z tabulky č.3 vyplývá, že v I.skupině pacientů v klasické léčbě činil počet HBT-pozitivních neutrofilů v krvi právě přijatých pacientů 36%. Po léčbě a v průběhu rekonvalescence byla pozorována tendence ke zvýšení počtu těchto neturofilů (P > 0,05; P> 0,05, v uvedeném pořadí).

Porovnáním výsledků studie ve skupinách pacientů s akutní úplavicí z období rekonvalescence období byl zjištěn signifikantně významný vzestup ukazatelů aktivity neutrofilů u pacientů na Enterosgelu oproti pacientům bez sorpční terapie. Nicméně je třeba poznamenat, že ukazatele aktivity neutrofilů v období rekonvalescence nedosahovalynormálních hodnot ve skupinách pacientů léčených za použití enterosorpce (tabulka č.4).

Provedené klinické zkoušení umožnilo identifikovat zákonitost dynamiky ukazatelů testu NBT. U pacientů s akutní úplavicí byl na vrcholu onemocnění a po léčbě pozorován výrazný vzestup ukazatelů testu NBT, zatímco během období rekonvalescence – jejich pokles. Začlenění Enterosgelu do komplexní léčby pacientů s akutní úplavicí Enterosgel vedlo k rychlejší normalizaci ukazatelů testu NBT na rozdíl od pacientů stejného profilu, kteří dostávali pouze klasickou léčbu (bez Enterosgelu).

V tabulce č. 5 jsou uvedeny výsledky hladin CIK u pacientů s akutní Flexnerovou úplavicí v průběhu léčby Enterosgelem. Z tabulky vyplývá, že ve všech skupinách pacientů na začátku hospitalizace se hladiny CIK v krevním séru výrazně lišily od tohoto ukazatele u zdravých jedinců. (0,141+0,001 U). V I.skupině klasicky léčených pacientů činila krevní hladina CIK při přijetí 0,184+0,13 U, aniž by se změnila po léčbě a v době rekonvalescence (P> 0 (P> 0,05 v uvedeném pořadí). Nebyly zjištěny žádné významné rozdíly při hodnocení ukazatele CIK před zahájením léčby a během rekonvalescence (P> 0,05). Podobná struktura krevních hladin CIK byla pozorována u pacientů II.skupiny, do jejíchž terapie byly zařazeny enterosorbenty.

Autoři zjistili, že proces tvorby CIK začíná již v prvních dnech průběhu Flexnerovy úplavice a pokračuje v následujících obdobích nemoci. Autoři sdílejí názor K.V. Bunina a D.N. Nečajeva (1982) o detoxikačním významu vznikajících CIK, i když tím se jejích role v patogeneze akutní úplavice nevyčerpává. Zařazení Enterosgelu do léčby akutní úplavice není překážkou procesu svazování volně cirkulujících v krvi specifických antigenů protilátkami.

ZÁVĚR
Získané klinické laboratorní a imunologické údaje svědčí o tom, že enterosorpce pozitivně ovlivňuje průběh patologického procesu při akutní úplavici. Použití Enterosgelu v rámci komplexní léčby šigelózy napomáhá snižovat vypětí obranných sil organizmu, čímž podporuje jeho reaktivitu, která při infekčních chorobách obvykle klesá. Zařázení Enterosgelu do komplexu terapeutických opatření je účelné u nemocných s akutní úplavicí v dávce 60 ml, 3krát denně 1,5 hodiny před jídlem, po dobu 3-4 dnů. Nadešla nezbytnost průmyslové výroby a širokého lékařského použití Enterosgelu.

L.G.Nikolajevová
Děkan fakulty lékařství a prevence charkovského ústavu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví

Tabulka č. 1 - četnost výskytu klinických symptomů u nemocných s akutní úplavicí středně závažného průběhu při enterosorpci (v %)

Poznámka: * - signifikantně významný rozdíl ukazatelů 4.-5. den léčby mezi I. a II. skupinou;

Tabulka č. 2 - laboratorní ukazatelé krve nemocných s akutní úplavicí při aplikaci Enterosgelu (v podmíněných jednotkách)

Poznámka: * - signifikantní rozdíl proti ukazatelům zdravých jedinců;
** - signifikantní rozdíl proti ukazatelům před léčbou;
*P – podstatnost rozdílů ukazatelů mezi I. и II.skupinou po léčbě.

Tabulka 3 - změna množství НСТ – pozitivních neutrofilů krve nemocných s akutní úplavicí v souvislosti s aplikací Enterosgelu

Poznámka: P – podstatnost rozdílů podle období nemoci
Pi – podstatnost rozdílů mezi I. a II.skupinou 9.-10. den nemoci
* - podstatnost rozdílů mezi všemi skupinami a zdravými osobami.

Tabulka č. 4- analýza ukazatele aktivity neutrofilních granulocitů u nemocných s akutní úplavicí, kteří dostávali enterosorbent (podm. jednotky)

Poznámka: P – podstatnost rozdílů podle období nemoci
Pi – podstatnost rozdílů mezi I. a II.skupinou 9.-10. den nemoci
* - podstatnost rozdílů mezi všemi skupinami a zdravými osobami.

Tabulka č.5 - stanovení hladin cirkukulujících imunitních komplexů (CIK) u nemocných s akutní úplavicí po provedení sorpční terapie

Poznámka: P – podstatnost rozdílů podle období nemoci
* - podstatnost rozdílů mezi všemi skupinami a zdravými osobami
** – podstatnost rozdílů mezi I. a II.skupinou 9.-10. den nemoci

Výsledky klinického zkoušení přípravku Enterosgel

Schváleno
Náčelník vojenské oblastní nemocnice č. 408 F. Tebeshevsky
dne 22. 02. 1989

Předmětná klinická studie byla provedena na infekčním oddělení 408 OVN. Klinickému zkoušení byli podrobeni pacienti s virovou hepatitidou "A" různého stupně závažnosti. Přípravek se podával perorálně v dávce 15,0 až 30,0, celková denní dávka byla v rozmezí 45,0 až 90,0. Násobnost podání byla 3krát denně, délka léčby tvořila 7-14 dní, celková dávka terapeutického cyklu byla v rozmezí od 315 až 1260,0. Obvykle se prováděl jeden terapeutický cyklus. Kromě Enterosgelu dostávali pacienti této klinické zkoušky standardní patogenetickou léčbu: 5% roztok glukózy, vitaminy. Pacienti se závažným průběhem dostávaly rovněž kortikosteroidy. Celkem Enterosgel obdrželo 112 pacientů, kteří byli rozděleni podle věku: 18-22 rok - 83 osob, 22 - 25 let - 11 osob, 25 - 30 let – 6 osob, 30 - 40 let – 9 osob.

Dělení podle závažnosti onemocnění bylo následující: mírná forma onemocnění - 59 osob; středního stupně závažnosti - 45 osob; závažná forma - 8 osob. Kontrolní skupinu tvořilo 100 osob, kteří obdrželi pouze základní patogenetické léčbu: 5% roztok glukózy, vitamíny, kortikosteroidy při závažné formě onemocnění. Pacienti z kontrolní skupiny byly rozděleny podle věku takto: 18-22 let - 79 osob, 22-25 let - 11 osob, 25-30 let - 4 osoby, 30-40 let – 6 osob. Dělení podle závažnosti onemocnění bylo následující: Mírná forma onemocnění - 54 osob; středně závažná forma onemocnění - 36 osob, závažná forma onemocnění – 10 osob. U zkoušených pacientů ve srovnání s kontrolní skupinou se o 3,6 dní dříve odeznívaly dyspepsie, k poklesu holemických hodnot docházelo o 2 dny dříve než v kontrolní skupině.

Tabulka 1

O pozitivním vlivu Enterosgelu na průběh virové hepatitidy "A" lze soudit může být souzeni podle dynamiky změn hladiny bilirubinu a aktivity ALT ve srovnání s kontrolní skupinou, viz. tabulka č. 1. Při podávání přípravku Enterosgel nebyly pozorovány nežádoucí reakce. Přitom dobrý terapeutický účinek byl pozorován v 68 pacientů. Uspokojivý terapeutický účinek byl pozorován u 29 pacientů. Absence terapeutického účinku při podávání přípravku byla zaznamenána u 15 pacientů.

Závěr
Tolerance Enterosgelu byla u všech pacientů dobrá. Při použití Enterosgelu bylo zaznamenáno odeznění dyspepsie o 3,6 dní dříve než v kontrolní skupině, pigmentová holemická krize se projevovala o 2 dny dříve než v kontrolní skupině. Průměrná doba léčby u pacientů užívajících Enterosgel se zmenšila o 3,1 dní ve srovnání s kontrolní skupinou.

Vedoucí klinické studie přípravku:
Kandidát lékařských věd: M. Gorodetsky
Vykonavatelé:
Náčelník odd.: V. Degtyarev Primář: A. Moiseenko Sekundář: G. Gukova

POUŽITÍ ENTEROSGELU PŘI LÉČBĚ VIROVÝCH HEPATITID

V. V. Gebeš, I. G. Semenčenko, Kyjevské státní institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

CÍL STUDIE
Cíle studie spočíval v hodnocení účinnost Enterosgelu jako enterosorbentu při detoxikační terapii pacientů s virovou hepatitidou A a B v akutním fázi onemocnění.

SKUPINY PACIENTŮ, SCHÉMA LÉČBY
Byl monitorován počet 42 pacientů s virovou hepatitidou (16 s hepatitidou B a 26 s hepatitidou A) ve věku od16 do 64 let, z nichž bylo 22 mužů a 20 žen. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin: základní=na Enterosgelu (22 pacientů) a kontrolní (20 osob). Kontrolní skupina pacientů byla kompletována podle náhodného abecedního kritéria. Pacienti v obou skupinách dostávali standardní terapii (dieta, 5% roztok glukózy intravenózně, vitamíny, atd.). Základní skupina vedle uvedeného léčby dostávala perorálně Enterosgel podle instrukce, a to po dobu 6-8 dní. Enterosgel byl nasazen od druhého dne hospitalizace.

VÝSLEDKY
Pozitivní vliv Enterosgelu byl zaznamenán u všech 22 pacientů s virovou hepatitidou, u nichž ve srovnání s kontrolní skupinou docházelo k rychlejšímu (o 3-3,5 dní dříve) zlepšení celkového stavu, minimalizaci nebo odeznění jevů celkové intoxikace, ústupu žloutenky, svědění kůže, ústupu malátnosti, zlepšení chuti k jídlu, rychleji se zmenšovala velikost jater a sleziny. Současně se zlepšením byl ve druhém týdnu léčby téměř 2-násobný pokles hladiny oproti kontrolní skupině. Totéž platilo pro ukazatele aktivity krevních transamináz, jejíchž hladina se u pacientů základní skupiny snižovala dvakrát rychleji než v kontrolní skupině.

Změna základních biochemických parametrů krve u pacientů základní a kontrolní skupiny je uveden v tabulce č. 1.

ZÁVĚRY
Výsledky provedené studie svědčí o účinnosti enterální sorpce Enterosgem při léčbě pacientů s virovou hepatitidou v akutní fází. Naše zkušenosti s použitím uhelného sorbentu typu SKN v rámci detoxikační terapie virových hepatitid svědčí o přednosti Enterosgelu.

Zpráva o výsledcích klinických zkoušek prototypů sorpčního prostředku-enterosorbentu Enterosgel

SKUPINY PACIENTŮ, LÉČEBNÁ SCHÉMATA, VÝZKUMNÉ METODY
Klinické testy enterosorbentu Enterosgel se prováděly na klinické základně katedry infekčních nemocí charkovského ústavu pro postgraduální vzdělávání lékařů Ministerstva zdravotnictví Ukrajiny. Účelem této studie bylo prozkoumat účinnost aplikace Enterosgelu hodnocením podle následujících klinických, laboratorních a imunologických kritérií: leukocytární index intoxikace (LII); hladiny polypeptidů střední hmotnosti (PSH) v krvi metodou podle N.I. Gabrieliana (1983); integrální index toxinemie (IIT) podle metody S.V. Obolenského (1989), úroveň cirkulujících imunokomplexů v krevním séru podle metodiky autora M. Digeon (1977).

Autoři monitorovali 44 pacientů ve věku 18 až 20 let se středně závažným průběhem akutní úplavice Flexnera.

První skupina (kontrolní skupina) obsahovala 15 pacientů, jejichž základní léčbou byla příslušná dieta a furazolidon 0,15 4krát denně.

Druhá skupina zahrnovala 29 pacientů, kteří jsou na pozadí základní terapie perorálně dostávali Enterosgel 60 ml 3krát denně vždy 1,5 hodiny před jídlem a před léky.

VÝSLEDKY KLINICKÝCH ZKOUŠEK
Z tabulky 1 reflektující klinickou účinnost aplikace Enterosgelu u pacientů se středně závažným průběhem akutní úplavice vyplývá jeho pozitivní vliv na odbourávání intoxikačního syndromu, což dokládá odeznění celkové slabosti 4.-5. dne ve 2.skupině na Enterosgelu v porovnání s 1.skupinou, která dostávala pouze základní léčbu.

Aplikace Enterosgelu vede k signifikantně časnější normalizaci tělesné teploty u pacientů s akutní úplavicí ve srovnání s tímto ukazatelem u pacientů v kontrolní skupině. Analogická tendence byla v obou skupinách pacientů zaznamenána při analýze dalšího ukazatele intoxikace, kterým je tachykardie. Snížení bolestivého syndromu je rovněž výrazně charakteristickým přínosem pro pacienty léčené při zahrnutí Enterosgelu (hodnoty mají statisticky signifikantní významnost ve srovnání s 1. skupinou).

Vzhledem k tomu, že se u většiny pacientů s akutní úplavicí Flexnera uplatňovala politická varianta onemocnění, autoři prozkoumávali vliv Enterosgelu na charakter a četnost stolice za středně závažného průběhu onemocnění.

Nasazení Enterosgelu příznivě ovlivňovalo četnost a charakter stolice monitorovaných pacientů. Použití Enterosgel signifikantně vedlo ke kompletnímu odbourávání průjmových jevů. K rychlejší normalizaci stolice docházelo u pacientů 2.skupiny (na Enterosgelu), kde byla tvorba kašovité a formované stolice pozorována signifikantně v časnějších termínech než u pacientů 1.skupiny.

Při léčbě akutní úplavice ve srovnání s kontrolní skupinou (bez Enterosgelu (p <0,05)) došlo u 2. skupiny (za použití Enterosgelu) ke statisticky signifikantnímu snížení délky hospitalizace (v lůžko-dnech).

Monitorování autorů svědčí o vysoké účinnosti Enterosgelu při středně závažném průběhu akutní dysenterie (úplavice). Prostřednictvím sorpční terapie dochází k odbourávání intoxikačního syndromu a snížení intenzity bolestivého syndromu a dyspeptických jevů.

Srovnáním účinnosti Enterosgelu je jednoznačně vystopován jeho výrazný terapeutický efekt, kterým je schopnost odbourávání průjmových jevů, což je pravděpodobně způsobeno tím, že na rozdíl od uhelných sorbentů, Enterosgel jakožto organokřemičitý sorbent má rovněž i baktericidní účinek (A. Grigoriev et al, 1988).

Při používání Enterosgelu za účelem naší studie nebyly zjištěny žádné komplikace.

Vedle klinického hodnocení sorpční metody autoři prozkoumali takové ukazatele, které nepřímo vypovídají o intenzitě toxicity u pacientů uvedených skupin.

Odběr vzorků krve se u pacientů s akutní úplavicí prováděl před zahájením léčby a 3.-4. den po sorpční terapii. Za kontrolním účelem byly analyzovány vzorky krevního séra získané od 20 zdravých osob (dárců krve). Výsledky laboratorních analýz u pacientů s akutní úplavicí jsou uvedeny v tabulce č.2.

Tabulka ukazuje přítomnost signifikantního rozdílu ukazatelů intoxikace ve všech sledovaných skupinách před nasazenou léčbou a po ní od odpovídajících ukazatelů zdravých jedinců.

Srovnání ukazatelů LII v kontrolní (I) skupině a ve skupině (II) s perorálním podáváním Enterosgelu ukazuje, že se hodnota LII ve 2. skupině pacientů normalizovala 3.-4. den léčby (P <0,01).

Korelací hodnot MSMM a IPT po léčbě v těchto skupinách pacientů byly zjištěny statisticky významné rozdíly.

Perorální podávání Enterosgelu tedy vedlo k normalizaci hodnot MSMM a snížení hodnot IPT – na základě korelace se srovnávací (kontrolní) skupinou (P <0,01; P <0.001 v pořadí uvedených hodnot). Za účelem kontroly účinnosti sorpční terapie se používal NBT-test.

Z tabulky č. 3 je patrné, že v první skupině standardně léčených pacientů byl při přijetí počet NBT-pozitivních neutrofilů v krvi 36%. Po léčbě a v období rekovalescence byla zaznamenána tendence ke zvýšení počtu těchto neutrofilů (P > 0,05, P> 0,05, v uvedeném pořadí).

2. skupina pacientů léčena Enterosgelem vykazovala na vrcholu onemocnění vzestup sledovaného ukazatele v krvi (5,5 násobek průměrné hodnoty zdravých osob). Po léčbě Enterostelem byla pozorována tendence ke zvýšení počtu NBT-pozitivních neutrofilů v krvi, zatímco v období rekonvalescence byl pozorován jejich signifikantní pokles.

Porovnáním výsledků studie ve skupinách pacientů s akutní úplavicí v průběhu rekonvalescence bylo zjištěno, že pacienti léčeni Enterosgelem vykazovali signifikantní rozdíl aktivity neutrofilů ve srovnání s pacienty bez sorpční terapie. Nicméně je třeba poznamenat, že indikátory aktivity neutrofilů ve skupinách enterosorpčně léčených pacientů během zotavení nedosahovaly normálních hodnot (tabulka č.4).

Byla rovněž zjištěna zákonitost dynamiky indikátorů NBT-testu. U pacientů s akutní úplavicí byl na vrcholu onemocnění a po léčbě pozorován výrazný nárůst ukazatelů NBT-testu, zatímco co během rekonvalescence – jejich pokles.

Zařazení Enterosgelu do komplexní léčby pacientů s akutní úplavicí vedlo k rychlé normalizaci NBT-testu v porovnání s pacienty, kteří dostávali pouze základní terapii.

V tabulce č. 5 jsou prezentovány výsledky hladin CIK u pacientů s akutní úplavicí Flexnera v průběhu léčby Enterosgelem. Tabulka ukazuje, že hladiny CIK v krevním séru se u všech skupin v průběhu jejich přijetí podstatně lišily od tohoto parametru u zdravých jedinců. (0,141 ± 0,001 E).

V 1. skupině pacientů, kteří dostávali standardní terapii, tvořila hladina CIK v krvi 0,184 ± 0,13 E. Po léčbě a při rekonvalescenci se hladina CIK neměnila (P> 0 (P> 0,05, v uvedeném pořadí). Nebyly zjištěny žádné významné rozdíly sledovaného ukazatele do léčby a během rekonvalescence (P> 0,05). Podobná dynamika krevních hladin CIK byla pozorována u pacientů 2. skupiny na Enterosgelu.

Výsledky studie umožnily stanovit, že proces tvorby CIK začíná již v prvních dnech průběhu úplavice Flexnera a pokračuje v následujících obdobích onemocnění. Sdílíme mínění K.V. Bunina a D.N. Nečajeva (1982) o detoxikačním významu tvořících se CIK, i když se tím nevyčerpává jejich úloha v patogeneze akutní úplavice. Zařazení Enterosgelu do léčby akutní úplavice není na překážku procesu vyvazování volně v krvi cirkulujících specifických antigenů protilátkami.

ZÁVĚR
Získané klinické-laboratorní a imunologické údaje svědčí o tom, že že enterosorpce pozitivně ovlivňuje průběh patologického procesu při akutní úplavici. Použití Enterosgelu zařazeného do komplexní léčby pacientů s shigelózou odlehčuje napětí obranných kapacit organizmu, čímž podporuje jeho reaktivitu, která obvykle prokazatelně klesá v průběhu infekčního onemocnění.

Zařazení Enterosgelu do komplexních terapeutických opatření u nemocných s akutní úplavicí je vhodné realizovat dávkou 60 ml, 3 x denně 1,5 hodiny před jídlem, po dobu 3-4 dnů.

Lze konstatovat, že v současné době je již zcela opodstatněná nezbytnost rozsáhlého lékařského použití uvedeného enterosorbentu a jeho průmyslové výroby.

Děkan Lékařské fakulty preventivní medicíny
Fakulta CHNUV, MD, PhD
L. G. Nikolajevová

Tabulka 1 - četnost výskytu klinických symptomů u pacientů s akutní úplavicí středně závažného průběhu při enterosorpci (в %)

Poznámka: * - signifikantní rozdíl ukazatelů 4.-5. dne mezi 1. a 2. skupinou;

Tabulka 2 - laboratorní ukazatelé krve nemocných s akutní úplavicí při podávání Enterosgelu (v podmíněných jednotkách)

Poznámka: * - signifikantní rozdíl od ukazatelů zdravých osob; ** - signifikantní rozdíl od ukazatelů před léčbou; P – Podstatnost rozdílů mezi 1. a 2. skupinou po léčbě.

Tabulka 3 - změna množství NBT – pozitivních neutrofilů v krvi pacientů s akutní úplavicí za použití Enterosgelu

Poznámka: P – podstatnost rozdílů podle období onemocnění; Pi – podstatnost rozdílů mezi 1. a 2. skupinou 9.-10. dne onemocnění; * – podstatnost rozdílů mezi všemi skupinami a zdravými osobami.

Tabulka 4 - analýza ukazatele aktivity neutrofilních granulocytů u nemocných s akutní úplavicí dostávajících enterosorbent (podm. jenodtky)

Poznámka: P – podstatnost rozdílů podle období onemocnění; Pi – podstatnost rozdílů mezi 1. a 2. skupinou 9.-10. dne onemocnění; * – podstatnost rozdílů mezi všemi skupinami a zdravými osobami.

Tabulka 5 - stanovení hladin cirkulujících imunních komplexů (CIK) u nemocných s akutní úplavicí po provedené sorpční léčbě

Poznámka: P – signifikace rozdílů podle období onemocnění; * – podstatnost rozdílů mezi všemi skupinami a zdravými osobami; ** – podstatnost rozdílů mezi 1. skupinou a 2. skupinou 9.-10. dne onemocnění

Digeon M., Laver M., Riza J., Bach J. F. J Immunol Methods 1977