ZPRÁVA PEDIATRICKÉ KLINIKY MOSKEVSKÉ LÉKAŘSKÉ AKADEMIE I.M. SEČENOVA O KLINICKÉ APROBACI PREPARÁTU ENTEROSGEL

Baranov A.A., Geppe N.A., Karpushkina A.V., Moskva, 1998

Úvod
Enterosgel je křemíkoorganickou sloučeninou, která má schopnost selektivně adsorbovat ze střevního obsahu a krve toxické a alergické látky, předcházet vstřebávání těchto látek a podporovat jejích odvádění z organizmu. Jde o chemicky inertní preparát nepodléhající biotransformaci a aktivující střevní peristaltiku. Vlastnosti preparátu umožňují jeho použití k léčbě bronchiálního astmatu, atopické dermatitidy s různorodou doprovodnou patologií GIT u dětí.

Účel studie
Otevřené sledování účinnosti a snášenlivosti preparátu Enterosgel u pacientů s bronchiálním astmatem a atopickou dermatitidou.

Výběr pacientů
Děti s diagnózou bronchiálního astmatu a atopické dermatitidy.

Kritéria pro zařazení
Dětí (chlapci a dívky) ve věku od 2,5 do 13 let, pacienti s bronchiálním astmatem různé závažnosti a s atopickou dermatitidou. Forma bronchiálního astmatu: atopická, smíšená.

Kritéria pro vyloučení
Nejsou.

Dávky a schéma podávání.
Děti ve věku 2,5 - 5 let, 1 kávová lžička 3x denně, děti starší 5 let 1 polévková lžíce 3krát denně 2 hodiny před jídlem a po jídle.

Postup zkoušení
Kontrolní období: Observace pacientů bez použití preparátu po dobu 7 dní. Terapeutické období: Léčba probíhala v průměru 10-14 dnů.

Klinická analýza
Aprobace léku se prováděla u 40 pacientů. Případy odmítnutí preparátu se nevyskytovaly. U každého pacienta se vedl deník, do něhož se zaznamenávaly následující parametry: celkový stav, stížnosti, stav kožního povrchu, údaje auskultace hrudníku, stav orgánů GIT (palpační bolestivost břicha, nechutenství, konzistence stolice), hodnoty krevních zkoušek.

Deník byl veden před léčbou a během léčby Enterosgelem (5 a 10 dní resp.). Vedle monitorování výše uvedených údajů byli pacienti podrobeni kompletní sestavě laboratorně instrumentálních vyšetření, včetně biochemické a imunologické analýzy krve, alergologického testování a vyšetření (hladin celkového a specifického imunoglobulinu E), vyšetření respirační funkce zevních dýchacích cest, UZ-vyšetření orgánů GIT, byla prováděna gastroskopie podle indikace, analýza stolice z hlediska dysbacteriózy, rutinní vyšetření moči a stolice.
V době před zahájením klinické studie byly u všech pacientů s bronchiálním astmatem pozorovány záchvaty dušnosti, jejichž četnost odpovídala závažnosti onemocnění. Počet 8 pacientů vykazoval závažné bronchiální astma, ostatní – středně závažný průběh BA. Od začátku léčby Enterosgelem byl stav většiny pacientů uspokojivý. Všichni pacienti vykazovali různorodé auskultační projevy onemocnění (suché a vlhké chrupky, oslabení dýchání). Většina (80%) dětí vykazovala eozinofilii v průměru 12%. Imunologickým a biochemickým vyšetřením nebyly prokázány žádné signifikantní změny. Všichni pacienti vykazovali zvýšenou hladinu imunoglobulinu E, polyvalentní senzibilizaci na potraviny a bytové alergeny. Všichni pacienti dostávali broncholytika (metylxantiny a B-agonisty). Na inhalačních kortikosteroidech bylo 7 pacientů, ostatní dostávali Intal. Monitorováním respirační funkce zevních dýchacích cest u všech pacientů zahrnutých do studie byla stanovena obstrukce 70% až 60% nad normál.
Nadpoloviční množství pacientů (22 osob) mělo doprovodné onemocnění - atopickou dermatitidu v akutní fázi s mokváním kožního krytu, tvorbou hnisavých krust, exkoriacemi a lichenifikacemi. V době před hospitalizací mnozí pacienti neúspěšně používali antihistaminika pro ústup kožního syndromu.
V klinicky zkoušené skupině bylo zjištěno následující procentuální zastoupení chorob trávicího traktu: 60% pacientů mělo klinicky významné zhoršení gastroskopicky potvrzené gastroduodenitidy, 65% - dyskinezi GIT a žlučových cest, 20% - dysbakteriózu. Doprovodná komorbidita byla korigována dodatečným podáváním antacid a enzymatických přípravků.
V průběhu 3. dne po zapojení Enterosgelu do léčby byla zaznamenána pozitivní dynamika: pacienti přestávali mít záchvaty dušnosti, odeznívaly projevy kožního syndromu, zlepšovala se funkce GIT. Klinické zvládnutí obstrukčního syndromu bylo u 50% pacientů zaznamenáno v průběhu 5. dne léčby, k normalizaci zevní respiratorní funkce docházelo 14. dne léčby, u pacientů se závažnou formou průduškového astmatu - třetího týdne léčby Enterosgelem. Odeznívaly bolesti břicha, docházelo k normalizaci stolice. U dětí s atopickými kožními projevy, v průměru 5. dne byla zaznamenána podstatná regrese kožního syndromu. U 85% se do 10. dne léčby Enterosgelem podařilo dosáhnout kompletní remise. Analýza krevních odběrů prokázala pokles počtu eozinofilů.
Bylo provedeno srovnání s kontrolní skupinou dětí s analogickou patologií, kteří preparát nedostávaly. V jejich léčbě se rovněž používaly výše zmíněné léky. Ve srovnání s kontrolní skupinou, analýza výsledků ukázala, že u pacientů na Enterosgelu docházelo k významnému zlepšení klinického obrazu bronchiálního astmatu a komorbidity o 7-10 dní dříve. Vedle těchto pozitivních změn klinického obrazu bylo konstatováno zvládnutí jakýchkoliv zánětlivých změn kožního krytu, zejména vymizení alergické vyrážky způsobené chybnou dietou během 6 hodin po podání Enterosgelu. V dospívajících docházelo k signifikantnímu snížení vyrážky acne vulgaris. Při otravě jídlem se Enterosgel rovněž ukázal být vysoce aktivním preparátem, neboť jeho nasazení během 2-4 hodin umožnilo zvládnout příznaků dyspepsie (3 pacienti). V průběhu ambulantního sledování bylo zaznamenáno snížení tělesné hmotnosti v důsledku normalizace rytmu výživy (u 3 dospívajících dívek s nadváha byl konstatován pokles tělesné hmotnosti v průměru o 2,5 kg). Nebyly pozorovány žádné vedlejší účinky. Vyskytovaly se stížnosti na svíravou chuť. Snášenlivost preparátu byla vcelku dobrá.

Závěry a praktická doporučení
Navržený podnikem "Silma" preparát Enterosgel byl prokázán jako účinný prostředek k léčbě různorodé alergické patologie. Díky adsorbci alergenů, podávání Enterosgelu umožňuje zvládnout bronchiální obstrukční syndrom a kožní syndrom u pacientů s atopickou genézou astma bronchiale a dermatitidy. Enterosgel umožnil odmítnout použití antihistaminik a zkrátil délku podávání bronchiolytik. Byla prokázana vysoká klinická aktivita Enterosgelu v léčbě jak akutních, tak i chronických onemocnění zažívacího ústrojí. Enterosgel je tudíž účinným doplňkem klasické léčby alergických onemocnění a gastro-intestinálních onemocnění u dětí.

Dle údajů materiálu "Zpráva pediatrické kliniky Moskevské lékařské akademie I.M. Sečenova o klinické aprobaci preparátu Enterosgel“. PK MLA I.M. Sečenova, Moskva, 1998

ENTEROSGEL V KOMPLEXNÍ LÉČBĚ ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ

L.M. Kuděĺa, Novosibirský zdravotní ústav, Krajská nemocnice, Novosibirsk.

Během posledních deseti let, široké používaní v lékařství obdrželi mimotělní metody detoxikace - hemosorpce, enterosorpce, aplikační sorpce. Enterosorpce je bezpečná a účinná metoda, která se používá při onemocněních různé etiologie. Enterosorpce může být používána v monoterapii nebo v kombinaci s konvenční léčbou. Zvlášť oprávněné používaní enterosorpce při léčbě alergických onemocnění.

Studovali jsme účinnost enterosorbentu Enterosgel v komplexní léčbě pacientů s alergickýmy onemocněními. Všichni pacienti byli rozděleni do 3 skupin:

první skupinu tvořilo 88 pacientů
(36 mužů a 52 žen) s recidivní kopřivkou (RK) a angio-neurotickým otekem Kvinke (ANOK) ve věku 24 až 67 let. Trvání onemocnění od 2 do 11 let. V první skupině parazitární invazie byla zjištěna u 58 pacientů (u 16 pacientů - opistorchiáza a u 42 pacientů - giardióza).

Ve druhé skupině bylo 76 pacientů
(26 mužů a 50 žen) s dermatitidou ve věku od 16 až do 55 let. U 28 pacientů (10 mužů a 18 žen), diagnostikováná s atopická dermatitida (AD), trvání onemocnění 15 až 26 let. U 50 pacientů (16 mužů a 32 žen) - recidivní dermatitida (RD), trvání choroby 2 až 8 let. Ve druhé skupině parazitární invazie byla zjištěna u 48 pacientů (u 8 pacientů opistorchiáza a u 40 pacientů - giardióza).

Skupinu 3 tvořilo 20 pacientů
(6 mužů a 14 žen) s atopickým bronchiákním astmatem (ABA) ve věku 16 až 24 let s trváním onemocnění 2 - 6 let. U pacientů s ABA prokázala přítomnost potravinové alergie (6 pacientů), a parazitární invazie (u 4 pacientů odhalila opistorchiáza) a 10 pacientů s diagnózou giardióza.

Kontrolní skupina
Kontrolní skupinu tvořily pacienty v léčbě kterých enterosorbent nebyl použit.

Důvody pro předepsání enterosorbentu
Všichni pacienti dostávali konvenční léčbou. Enterosgel byl podáván v denní dávce 45 g ve třech dílčích dávkách po dobu 1,5 hodiny před jídlem a užívaním léků. Léčba se trvala 14 dnů.
Účinnost léčby byla hodnocena podle dynamiky klinických projevů a laboratorním výsledkům. U pacientů s ABA byly zkoumaný respirační funkcí před a po léčbě, a také monitorování maximální výdechové rychlosti. Pro studium vliva Enterosgela na stav nomálních symbiontů, bzl proveden výzkum běžné fekální bakterie před a po léčbě. Ve skupině 1 byl klinický efekt výraznější u pacientů s RK kvůli parazitární invazie. Enterosgel podávali 3-4 dny před gelmintizaci během a po její provedení. Tím bylo se zabráněno recidivů kopřivky, a snížit výskyt průjmových onemocnění. Snížení vyrážek kopřivky a svědění intenzity kůžních svrbění bylo zaznamenáno již po 3-4 dnech léčby. O den 5 projevy oteka Kvinke odstraněné, uplně prošli vyrážky kopřivky, ale přetrvávaly svědění. Úplné vymizení projevů kopřivky bylo zaznamenáno přes 10-12 dnů. Rychlá regrese klinických symptomů kopřivky dovolilo provést určité šetření alergenů, což není vždy možné v průběhu exacerbace onemocnění. Doba léčení těchto pacientů byla 16 dnů.
V kontrolní skupině bylo klinické zlepšení poznamenano přes 7-8 dňů léčby a kompletní regrese klinických symptomů byla pozorována přes 20 až 21 den. Doba léčby byla 20-23 dňů.
Ve skupině 2 byl pozitivní efekt u pacientů s ekzematózní formou AD. U těchto pacientů na 5 den léčby se pozoroval pokles v intenzitě svědění, otoka a hyperémie na kůži. Vlhkost se zastavila a pozorovalo restrikce míst odření. Významné zlepšení bylo pozorováno přes 14-16 dnů léčby. U pacientů s lichenoidní formou AD významné zlepšení nebylo dosaženo. Doba léčení byla 19-21 dnů.
V kontrolní skupině bylo dosaženo klinické zlepšení o 7-8 dnech léčby. V komplexní terapie se používali větší dávky antihistaminiků a glukokortikoidných hormonů, než ve skupině 2. Délka léčby byla 23 až 24 den. Předepsání Enterosgela pacientům s RD, spojené s parazitární invazie, což výrazně snížilo klinické příznaci o 4-5 dny léčby a uplně odstraněné na 13-14 den. Doba léčení těchto pacientů byla 14-16 den.
Ve třetí skupině, byl dobrý klinický účinek zaznamenán u všech pacientů s ABA. Významné snížení kašle, četnosti a závažnosti astmatických záchvatů byly pozorovány po dobu 3-4 dnů. Na 10 den záchvaty dušnosti byly osázeny u většiny pacientů, což dovolilo snížít dávky bronchodilatanců, a 12 pacientům úplné přestát jich používat a provést specifickou imunoterapie. Klinický efekt byl potvrzen údají spirografa. U všech pacientů se podařilo normalizovat bronchiální obstrukcí. Sledování pikfluometrie zaznamenal nárůst PSV a zkrácení její denní variability níž, než 20% již na 5-6 den léčby. Doba léčby těchto pacientů byla 16-18 dnů.
V kontrolní skupině bylo pozorováno klinické zlepšení na 8 den léčby. Zcela se podařilo zastavit záchvaty dušnosti na 14. den léčby. Dávky sympatomimetiků byla snížena na podpůrnou, ale úplné zrušení nestalo u žadného pacienta. Zvýšení PSV podle údajů pikfluometrie bylo zaznamenáno na 8-9 den léčby. Průběh léčby trval 18-20 dnů. Pozitivní dynamika byla zaznamenáná i podle laboratorních parametrů: snížení eosinofilie, snížení úrovně celkového IgE, ale obsah IgM a IgA se významně nezměnily. Při používání Enterosgela žádné komplikace nebyly zaznamenáné.
Takovým způsobem, Enterosgel je vysoce účinný a bezpečný lék, který je dobře tolerován. Aplikace Enterosgela v komplexní léčbě pacientů s alergickymi nemocí mohou dovoluje zkrátit dobu léčby pacientů v nemocnici o 10-15%, snížit potřebu pro glukokortikoidy antihistaminiky a bronchodilatancdy, a snížit náklady na léčbu o 15-20%.

ZKUŠENOSTI APLIKACE ENTEROSGELA V CLINICE DĚTSKÝCH ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ

A.I. Lasitsa, A.M. Okhotnikova, G.E. Revutskaja, S.M. Gritsishina, I.S. Tsigankova KMAPO, Kyjev

Je dobře známo, že u děti patologie v formě dermorespiračního syndromu (DRS) za posledních 10 let má tendence k značnému nárůstu. Toto lze připsat na poškozování životního prostředí v důsledku havárie v Černobylské jaderné elektrárně, stejně jako nepříznivý vliv jiných cizorodých faktorů na rozvoj imunitního systému u dětí a dospělých. V patogenezi DRS účastní různé mechanismy. Předevšim jsou to imunopatologické a pseudoalergické reakce. Klinický obraz DRS jako konečný výsledek stejných pathochemických a patofyziologických procesů má podobné příznaky. Nicméně, velmi odlišné jsou důvody pro jejich výskyt: na rozdíl od čistě alergických, u pseudoalergických reakcí neexistuje žádný immunokonfliktní mechanismus. Tak, při stavu s pozadím vegetativní dystonie, a zejména porážkou trávicího traktu, probíhá zvýšení úrovně biologicky aktivních látek, které stimulují rozvoj klinických projevů, charakteristických pro alergické patologie. Zvláštní roli v těchto procesech je stav trávicí soustavy, protože enzymatická redukce střevní funkce, porucha jeho motoriky, špatná detoxikace potravin vede ke vstřebávání velkého množství nedostrávených produktů do krvi a ke zvýšení antigenní zátěži na imunitní systém a orgány detoxikace. Současně se navrhuje (V.L. Pajkov, E. N. Korolenko, 1990), že atonie hraje vedoucí roli v raných fázích rozvoje patologického procesu v trávicím traktu. V průběhu doby, se pozoruje průsečík různých imunopatologických a neimunitních mechanismů, které přispívají ke vzniku chronické DRS.

CÍL VÝZKUMU
Posouzení účinnosti komplexní léčby pomocí Enterosgela u dětí s patologie v podobě dermorespiračního syndromu (DRS)

LÉČEBNÝ PLÁN, SKUPINY PACIENTŮ, METODY VYZKUMU
S cílem určit úlohu a četnost pseudoalergickÝCH reakce přes porážku orgánů trávicí soustavy u dětí a korekce kombinované terapie s používaním Enterosgela bylo vyšetřeno 99 dětí ve věku od 4 měsíců do 14 let. Z nichž holčiček - 36 (39%) a chlapců - 63 (61%). Děti ve věku od 4 měsíců do 2 let bylo 6, od 2 do 7 let -33, od 7 do 14 let - 60. Podle nozologických forem pacienty byli rozděleny takto: bronchiální astma - 37 dětí (34%), atopická dermatitida (nejrodermit) - 24 (24%), recidivující kopřivka a otok Kvinke - 12 (11%), spojení atopické dermatitidy s bronchiálním astmatem - 6 (35%). Vzplanutí choroby u 20 dětí (19%) bylo pozorováno v prvním roce života a projevuje paroxysmálním kašlem, alergickými vyrážky, u některých z nich - ekzémy. V druhém roce života první příznaky onemocnění se objevily u 23 dětí (22%), po 2 letech života - v 41 dětí. V historii nemoci vyšetřovaných dětí u 17% byla patologie těhotenství a porodu. Významný podíl dětí (39%) byly nepřirozeně kojené. Rodinná anamnéza alergické onemocnění byla komplikována u třetiny vyšetřovaných dětí. Včetně u poloviny (48%) z nich blízcí příbuzní měli bronchiální astmu. U 90% zkoumaných dětí zjištěny další onemocnění: chronický adenotonzilit (27-26%), časté akutní respirační infekce, které se komplikovali rozvojem difterického záněta hrtanu nebo recidivující bronchitidou abstruktivní. Většina dětí (87%) mělo klinické a instrumentální údaje o chronickýcch žaludečně střevních onemocnění: gastroduodenitis (42%), pankreatitida (31%), biliární dyskineze (27%). U mnoha dětí (68%) zjištěn disbakterióz.
Alergický průzkum proveden v 37 dětí. Senzibilizace na domácí prach byla nalezena ve 29 případech (78%), na pyl rostlin - u 3 (8%), na klíšté - u 13 (35%), na psí chlupy - u 8 (21%). Příčinou exacerbacích onemocnění, v případech atopického onemocnění byli domácí alergeny (7-12%), kvetoucí stromy, květiny, bylinky (12-21%), domácí prach (51%), léky, zejména antibiotika (23%). Potravinová alergie byla pozorována u třetiny všech zkoumaných dětí. Při tom u většiny těchto dětí byla patrná kontakt s mnoha potraviny. Tj, byla tam polyvalentní alergie, což samo o sobě naznačuje přítomnost pseudoallergických mechanismů vývoje nemoci.
Paraklinické vyšetření prokázalo poměrně vysoký podíl (56%), eosinofilie v rozmezí 8 až 31%. Ukazatele cytolýze těchto ALT, AST v krvi všech dětí byly normální. Úroveň sérového imunoglobulinu (ІgC, M, A) neměla žádných významných odchylek od normy. Nicméně, u mnozích dětí (50%), a to zejména u malých dětí v remisi koncentrace ІgA byla mírně snížená, ale obsah ІgC a M byl blízko spodní hranice normálních hodnot. Vysoká úroveň ІgE byla zjištěna v krevním séru 35% zkoumaných dětí, kteří měli klinické projevy atopie. Obsah T-a B-lymfocytů v krvi všech dětí byl normální.
Tak, podle našeho výzkumu, jen u třetiny zkoumaných dětí s klinickými příznaky atopického onemocnění se potvrdil reaginový mechanismus vzniku alergické patalogie. U většiny pacientů došlo k pseudoallergickému charakteru vzniku klinického obrazu onemocnění, podobně jako atopie (tj. atopická "maska"), nebo kombinací čisté alergickích a pseudo alergickích reakce v patogenezi onemocnění. Výsledky našého výzkumu vyžadují revizi tradiční léčebné taktiky u pacientů s alergickými chorobami. Týká se to především integrovaného přístupu k léčbě zaměřené na patogenetickou korekce všech úrovní a fází vývoje alergických onemocnění.
Jedním z nejdůležitějších momentů z patogenetické terapie je normalizace funkčního stavu trávicího traktu. Patogenetickím je použití enterosorbentu Enterosgel. 48 dětí s DRS obdrželi v komplexu léčivých přípravků Enterosgel, která byla podána 1 čajovou lžičku 2-3 krát denně po jídle po dobu 1-2 týdnů, během exacerbace nemoci.

VÝSLEDKY
Komparativní analýza sledování až 2 skupin pacientů (I - skupina dětí, kteří neobdrželi Enterosgel (kontrola), a II – děti, komplexní léčba kterích zahrnovala tento přípravek), ukázala, že dětí, které dostaly v kombinované terapii Enterosgel, prokázali pozitivní dynamiku hlavních klinickích projevů onemocnění (DRS): u 75% pacientů projevy vyrážky snížili na 3-4 den podání přípravku, otok Kvinke zmizel na 2-3 den léčby. Pozorován pozitivní efekt terapie Enterosgelem dyspeptického syndromu: normalizace stolice, zastavilo se zvracení. U 49% pacientů mělo vymizení syndromu bolesti břicha. Je třeba říci, že u děti do 2 let pozitivní dynamika zániku hlavních projevů této choroby byla méně výrazná a zpožděná. Toto je kvůli morfologické a funkční nezralosti trávicího traktu u dětí v tomto věku (enzymatická a místní imunologická nedostatečnost, pozdní začatek formování mikrobiologie střeva). Ve stejné době, u děti z kontrolní skupiny, kteří neobdrželi Enterosgel, pozitivní dynamika klinických příznaků DRS byla méně významná, a projevila se jen u 22% pacientů. Vymizení příznaků DRS, bolesti břicha a dyspeptických syndromů bylo zdrženo do 7-8 dňů komplexní terapie.

ZÁVĚRY
Takovým způsobem na základě našeho výzkumu, můžeme konstatovat, že použití Enterosgela v komplexní terapie alergických onemocnění u dětí je patogeneticky oprávněné a přiměřené.

POUŽITÍ SORBENTU ENTEROSGEL V LÉČBĚ NEURODERMITŮ A DIATÉZA

O.V. Porošina, «Centrum Zdraví A.V. Porošina», město Oděsa.

Podle našeho názoru, porážka gastrointestinálního traktu je primární ve řetězu výše uvedených porušování. Patologie v enzymovém systému trávicího traktu v kombinaci s chybami ve výživě matek a dětí véde ke změně v potravinovém řetězci, posílení procesů hnití a fermentace, zvýšení střevní propustnosti a vstřebávání nevhodných produktů metabolismu v krev. Toto, podle pořadí, vede ke společným porucham homeostázy a intoxikaci. Toxické látky, které se dostaly do krevní řečišti, jsou neutralizováné lymfatickým systémem střeva a játry, orgány zapojené do imunitní odpovědi organismu. Při neutralizaci toxinů, vydatně pocházejících ze střeva, tyto orgány jsou zbytečné přetížení, a proto nemohou poskytnout úplnou imunnou obranu, což vede k závažným porušováním, jak imunity, tak i detoxikační funkci jater a lymfatických uzlin. Nadměrné toxiny se vyvídějí přes ledviny, broncho-pulmonální systém a kůži, což v průběhu doby vede k autoimunitním onemocněním těchto orgánů. V tomto ohledu se zdá vhodné použít enterosorbenty pro detoxikaci organizmu a čištění zažívacího traktu jako součást kombinované léčby neurodermitů a kožních projevů diatéza.

SKUPINY PACIENTŮ. LÉČEBNÝ PLÁN
Ošetřeno 94 dětí. Atopická dermatitida byla pozorována u 49, kůžní diatézy - v 45 dětí. Mezi hlavní stížnosti pacientů byly nekončící svědit, horší v noci. Otok a zarudnutí v záhybech kůže a třísla, u části - vlhkost, poškrábání. V pozadí byly stížnosti na centrální nervový systém - ostrá vznětlivost, špatný spánek, podrážděnost. Trvání nemoci se pohybovala u 34 dětí - do 1 roku, u 15 - 1 až 3 roky, u 29 - 3 až 5 let, u 12 - více než 5 let.
Všechny děti dostávalí léčbu: v první skupině (36 os.) – jenom EHF-léčba, ve druhé skupině (58 os.) - EHF-terapie + enterosorbent (Enterosgel). Druhá skupina dětí byla rozdělena do dvou podskupin, kde v první (26 dětí) EHF a Enterosgel se používaly současně, a druhá (32 lidí) -. Enterosgel se používal před EHF-terapie. Účinnost léčby byla hodnocena podle klinických projevů onemocnění a subjektivních potíží pacienta, a to: snižení hyperemie, otoků, exkoriace, suchosti, nebo vlhkosti, snížení svědění.

VÝSLEDKY LÉČBY
V důsledku léčby u první skupiny pacientů se ukázala výrazné zlepšení celkového stavu - u 33% pacientů, střední – u 51%, prakticky beze změny ukončily léčbu 16% pacientů. Tak, účinnost léčby byla 84%. Ve druhé skupině, která používala sorbenty, jíné výsledky byly pozorovány: významné zlepšení bylo dosaženo u 36%, střední – u 57%, a s prakticky žádnou změnou dokončila léčbu 7%. Účinnost léčby při používání Enterosgela se zvýšila do 93%. Je třeba poznamenat, že ve druhé skupině (32 osob), kde Enterosgel se používal po dobu 3 týdnů před hlavním chodem EHF-léčby úspěchu bylo dosaženo mnohem rychleji.
Dávka Enterosgela závisí na věku: od 4 měsíců do 3 let - 1 kávová lžička připravku přijímat 3 x denně, od 4 do 10 let - 1 čajová lžička, od 11 let - lžíce 3 krát denně. Nejmladší pacient, který dostal Enterosgel byl ve věku 4,5 měsíců. Připravek je dobře snášen dětmi. Z nežádoucích účinků jsme zaznamenali:

1. bolest břicha na druhý-třetí den (u 5 dětí), povoluje po dalšímu užívaní Enterosgela;
2. ředění a zrychlení stolice až do 3-4 krát denně (u 8 dětí), trvá 1-2 dny, povoluje samostatně;
3. zácpa (u 14 dětí), mizí po většímu využívání vody;
4. posílení kožní vyrážky na druhý-třetí den (v 11 případech), také se povoluje přes 4-5 dňu příjmu sorbentu.

Podařilo se nám vysledovat dlouhodobé výsledky ve skupině 43 lidí. Doba trvání remise déle, než 6 měsíců byla pozorována u všech 43 dětí, než 1 rok – u 9 pacientů, 2-3 roky - u 24 dětí, 10 dětí remise trvá více než 5 let. Polovina pozorováných dětí významně rozšířila stravu.

ZÁVĚRY
Tak, naši výzkumy dávají důvod hovořit o vysoké účinnosti sorbentu Enterosgel v léčbě neurodermitů a kožních projevů diatéza.
Klinické zprávy, mésto Oděsa, 1997

ÚČINOST ENTEROSORPCE U DĚTÍ S ATOPICKOU DERMATITIDOU KOMPLIKOVANOU SEKUNDÁRNÍ PLISŇOVOU INFEKCÍ

Malaničevá T.G., Chaertdinová L.A., Ziatdinová N.V., Kazanská státní medicínská universita, město Kazaň, Kazaňská státní lékařská akademie. Město Kazaň

Cíl práce
posoudit terapeutickou účinnost enterosorpce přípravkem Enterosgel u pacientů s atopickou dermatitidou (AD) komplikovanou sekundární plísňovou infekcí Studie se zúčastnilo 60 dětí s AD a sekundární plísňovou infekcí ve věku od 6 měsíců do 15 let (chlapci 53,3%, děvčata 46,7%). Věkové rozdělení bylo následující: děti ve věku 6 měsíců do 3 roků 28,3%, ve věku od 3 do 7 let 31,6%, od 7 do 15 let 440,1%. S těžkým průběhem onemocnění jsme se setkali u 30% případů, středně těžký průběh byl pozorován u zbytku souboru, a sice u 70 %. Hlavní skupinu tvořilo 40 dětí, kterým v rámci komplexní protialergické a fungicidní (antimykotické) léčby byl ordinován rovněž i selektivní sorbent nové generace Enterosgel ve věkové doporučené dávce 2-3-krát denně. Kontrolní skupinu tvořilo 20 dětí, léčených pouze tradičně, tedy komplexní antialergickou a antimykotickou terapii. Tato základní tradiční terapie byla stejná v obou skupinách. Účinnost terapie byla hodnocená podle dynamiky příznaků atopické dermatitidy, poklesu indexu SCORAD a podle prodlužení období dosažené remise včetně poklesu frekvence relapsů. Využití preparátu Enterosgel v rámci komplexní terapie v léčbě dětí s komplikovanými formami atopické dermatitidy ukázalo celkovou terapeutickou efektivitu v 85% případů, zatímco v kontrolní skupině tentýž údaj činil 72%, (p méně než 0,05). V hlavní skupině byla stabilní remise dosažena již 12 –18 den léčby, kdežto v kontrolní skupině jen 22-28 den terapie. Pokles indexu SCORAD byl v hlavní skupině podstatně větší, a to 3,7 (ze 60 na 16), zkrácení periody exacerbace z 1,8-krát (z 26 na 14 den), prodlužení období remise na 2,5-násobek z 3,2 měsíců do 8 měsíců, snížení počtu recidiv 2,7-krát. Navíc následující exacerbace byly klinicky mnohem klidnější, a to jak z hlediska intensity zánětu a kožního procesu, tak i z hlediska plochy exantému. V kontrolní skupině byl pokles SCORAD pouze trojnásobný 3 (ze 60 na 20), a období remise se prodlužilo 1,9- krat – z 3,3 do 6 měsíců. Výše uvedené nálezy podporují začlenění selektivního hydrofobního enterosorbentu nové generace Enterosgelu do komplexní terapie dětí s atopickou dermatitidou komplikovanou sekundární plísňovou infekcí, a to nejen z krátkodobého hlediska (zkrácení doby relapsu 1,8-krat, pokles indexu SCORAD 3,7-krát), nýbrž i podle dlouhodobých statistik následného průběhu onemocnění, a sice prodloužení fáze remise (2,5-krát), pokles frekvence recidiv (2,7-násobný).

PREPARÁT ENTEROSGEL V PEDIATRICKÉ PRAXI

M.K.Soboljevá, T.V. Zorjkiná, Plotniková O.V., T.P. Simantovská, M.N. Goliševá, Novosibirský medicínský institut ústav pediatrie, L/f, 6-DKB, 1-DKB, pediatrický pavilon 2-BSMP

Eliminace toxických látek z organizmu je jednou z nejaktuálnějších problematik v dětském lékařství. Hemosorpce, hemodialýza a plazmaferéza jsou účinné a osvědčené metody a již dlouho se používají v pediatrické praxi, avšak riziko jejich aplikace a vedlejší účinky v řádě případů (mírná toxikóza), převyšuji účelnost. V dětském lékařství jsou k dispozici mnohem atraktivnější neinvazivní léčebné metody. Z tohoto hlediska autoři zkoušeli doplňkovou terapii Enterosgelem vedle invazivních postupů, tj. infúzní léčby, plazmaferézy, a v řádě případů i jako monoterapii.
Autoři podávali Enterosgel při následujících klinických stavech: u 42 pacientů s endogenní intoxikací (včetně hyperbilirubinemie), uremický syndrom (patrně renální selhání), sepse, katabolický syndrom (včetně hyperurikemie). Zvláštní skupinu tvořilo 15 děti prvního roku života s nestabilním vyprazdňováním, a dysbakteriozou, také 12 děti raného věku včetně kojenců s kombinaci dysbakteriozy s projevy atopické dermatitidy. Věkový rozptyl pozorovaných pacientů se pohyboval od 1,5 měsíců do 14 let. Děti útlého věku tvořily ve skupině část 75%.
Kromě hodnocení klinického účinku a rutinních parametrů (hladina středněmolekulárních peptidů, leukocytární index intoxikace, bilirubin, kreatinin, močovina, kyselina močová), posuzovali autoři i vliv terapie na hladinu produktů perexidázové oxidace lipidů – dienových konjugatů, malonového dialdehydu v krvi, včetně výsledků koprologického vyšetření a kultivace stolice.
Obdržené výsledky svědčí o zmírnění intoxikace, odeznění ikteru v průměru o 2-3 dny dříve než u pacientů kontrolní skupiny. Použití Enterosgelu v kombinaci s infúzní terapii vedlo k signifikantně výraznějšímu poklesu hladin bilirubinu močoviny a kyseliny močové. jsou Byly rovněž zaznamenány i další příznivé účinky Enterosgelu: snížení hladiny produktů peroxidázové oxidace lipidů v séru a posílení antioxidačních vlastnosti plazmy. U pacientů bez infúzní terapie, případně s pouhým omezeným parenterálním podáváním tekutin z kontraindikačních důvodů (obavy z hypervolemie při pneumonii, srdeční selhání, akutní selhání ledvin), bez plazmaforézy, vedl Enterosgel rovněž k poklesu hladiny toxinů v průměru na 35-40%, podle stupně intoxikace. U pacientů s průjmem, atopickou dermatitidou, potravinovou alergií, se preparát osvědčil zmírněním kožních projevů, podporou terapeutického účinku Bifidumbakterinu, Hylaku a Linexu, tj. normalizací stolice.
Studie v tomto směru je iniciální, a bylo by vhodné pokračovat ve výzkumu efektivity přípravku, a to za podmínek přísnějšího zařazení do skupin monotypologických pacientů. Kromě toho, lze jen obtížně posuzovat účinnost preparátu za použití různých antibiotik při léčbě infekce. K nedostatkům preparátu je nutno zařádit problém s použitím u nejmenších děti – první měsíce života, a také problematickou homogenizací přípravku při využití menších dávek.

VYUŽITÍ ENTEROSORBENTU ENTEROSGEL V KOSMETOLOGICKÉ PRAXI PŘI AKNÉ (AKNE VULGARIS)

Významné změny, které v posledních letech probíhají ve způsobu života obyvatel, velké technogenní zatížení životního prostoru, změny kvalitativního složení potravy, vzrůst stresových situací – to vše vede k zásadním posunům exoekologického a endoekologického statutu individua a celkového zdravotního stavu veškerého obyvatelstva.

Způsob života s nedostatkem pohybu, konzumace vysokokalorických potravin, chudých na buničinu, obohacených konzervanty, barvivy a posilovači chuti, to vše vede k řadě patologických stavů základních systémů organizmu.

Základními změnami prochází nervový, imunitní i trávicí systém, vzniká přetížení detoxikačních systémů, a v důsledku toho vzrůstá počet kožních onemocnění, je narušována struktura kůže, její zbarvení, pružnost. To vede k projevům hyperkeratózy, k poruše pigmentace, objevování vrásek, zvyšuje se množství a závažnost kožních onemocnění.

Jednou z nejčastějších příčin toho, že pacienti žádají o pomoc kosmetology, je vyrážka – akne vulgaris, která způsobuje nejen vředovité změny kůže, ale způsobuje i stálé zjizvení, někdy keloidního charakteru.

Vřídky se často nacházejí v hlubokých vrstvách kůže, tvoří kulovité útvary, jejichž odstranění vyžaduje chirurgický zásah, zvláště v případech, kdy v nich vznikne kaseózní nekróza.

Kromě kosmetických defektů, způsobujících pacientům zakomplexovanost a zhoršujících kvalitu života, je akné stálým zdrojem infekce s možností rozvoje stavů celkového zánětu. Lokalizace vředových útvarů v oblasti trojúhelníku nosu a úst a v paraorbitální oblasti /p. p. skráně/ může mít za následek tak hrozivé komplikace jako je meningitida, sepse.

Toto vše je důvodem pro aktuální hledání nových léčebných metod, zaměřených ne pouze na odstranění akné, ale i na likvidaci patogenetických faktorů, které je vyvolávají. Vycházíme-li z polyetiologické povahy faktorů vyvolávajících akne vulagris (narušení hormonálního pozadí, hyperkeratóza, dislipoproteinémie, střevní dysbióza, narušení funkce enterohematické bariéry atd.), v současnosti neexistuje ani jediný preparát, který by působil na všechny patogenetické faktory, vyvolávající akné.

Četné výzkumy utvrzují lékaře i kosmetology v nezbytnosti bezpodmínečného čištění organizmu od exogenních a endogenních toxických komponent alergického, infekčního a metabolického charakteru, zvláště těch, které mají schopnost kumulace (hromadění v organizmu). Jednou z nejdůležitějších složek komplexní terapie akné je enterosorpce: patogeneticky opodstatněná, bezpečná a snadno aplikovatelná metoda sorpční detoxikace, jejímž hlavním úkolem je očištění organizmu od toxinů a toxických metabolitů, které narušují základní funkce kůže. V důsledku toho na obličeji nebo na zádech (na hlavních oblastech lokalizace akné), kromě vředovitých zánětlivých ložisek a jizev vznikajících podle míry zhojení, kůže ztrácí pružnost, mění se její zbarvení, je narušována pigmentace, objevují se nebo prohlubují vrásky, to znamená, že se objevují příznaky stárnutí kůže. Stav zhoršují pokusy pacientů léčit si akne vulgaris samostatně, vymačkávat vřídky, protože tak se velká část hnisavého obsahu dostává do hlubokých vrstev kůže, což značně zhoršuje nejen oblast zánětu na kůži, ale i celkový zdravotní stav pacienta. Někdy komplikace vzniklé z vymačkávání hnisavého akné septického nebo meningeálního původu vedou ke smrtelnému konci.

Optimálním preparátem pro provádění enterosorpce je Enterosgel (polyhydrát polymethylsiloxanu).
Jeho gelová struktura odpovídá ideálně požadavkům i při užití per os (vnitřně), a rovněž při aplikaci ve formě masky při uhrovité vyrážce. Sorpční možnosti Enterosgelu napomáhají oproštění celého organizmu i kůže od toxických látek, očištění povrchu kůže, brání vzniku zjizvení. Hydrofobní a organofilní vlastnosti Enterosgelu zajišťují absenci atonie při dlouhodobém užívání enterosgelu.

Vlastnosti Enterosgelu nezbytné pro léčbu AKNÉ
Enterosobenty patří ke skupině léčebných preparátů, založených na sorpci toxických sloučenin exogenního nebo endogenního původu.

Mechanizmus enterosorpce je spojen s přímými nebo zprostředkovanými mechanizmy.

Přímé mechanizmy:

1. Enterosgel na sebe váže a odvádí z organizmu toxiny exogenního původu, které se do gastrointestinálního traktu dostaly se stravou, nápoji atd., přičemž jim zabraňuje vstřebat se do krve.
2. Enterosgel na sebe váže toxické metabolity (kadaverin, putrescin atd.), které vznikají ve střevním traktu jako výsledek procesů hniloby a kvašení, ve větší či menší míře doprovázejících procesy trávení. Jsou tím hojnější, čím více je narušen mikrobiologický stav střevního traktu a čím defektnější je fermentace trávení.
3. Do střev neustále přichází fyziologický odvod toxinů prostřednictvím jater a přes střevní stěnu přímo z mikrocirkulačního řečiště krevního systému. Ve spodních částech střevního traktu probíhá částečná reabsorpce těchto toxinů do krve. Enterosgel tuto „recyklaci“ zastaví. Toxiny, které se dostanou do lumen střeva, se už nevracejí do krevního řečiště a natrvalo opouštějí organizmus.

Zprostředkované mechanizmy:

1. Selektivní rozklad patogenní a podmíněně patogenní mikroflóry vytváří prioritní /vhodné/ podmínky pro obvyklou mikroflóru střevního traktu, což vede k úpravě mikrobiologického obrazu střevního traktu
2. Cytoprotektivní účinek Enterosgelu na sliznici střevního traktu napomáhá stabilizaci anatomické složky enterohematické /p.p. viz výše/ bariéry.
3. Obvyklá mikroflóra spolu s plnohodnotnou střevní stěnou zajišťují zvýšení tvorby sekrečního imunoglobulinu A, to znamená stabilizaci imunologické složky enterohematické /p.p. viz výše/ bariéry.
4. Upravuje se propustnost enterohematické /p.p. viz výše/ bariéry, snižuje se hladina postupu gramnegativní mikroflóry a dalších toxických látek ze střevního traktu do krve, zvyšuje se odvod toxinů a toxických metabolitů z krve do střevního traktu.
5. Snižuje se toxická zátěž detoxikačních orgánů a celého organizmu, zlepšuje se endoekologický stav organizmu.
6. V důsledku všeho, co bylo výše uvedeno, jsou vytvářeny podmínky pro správné fungování celého organizmu, a konkrétně kožní ochrany.

Zkušenosti s využíváním Enterosgelu v kosmetologických centrech v Praze a Brně.
Základem vypracovaných doporučení pro využití enterosgelu při akne vulgaris jsou následující zásady. Při vnitřním použití má Enterosgel výrazný detoxikační účinek, skrze membránu adsorbuje toxické metabolity a tím obnovuje činnost hlavních orgánů a systémů organizmu. Tyto vlastnosti enterosgelu jsou velmi efektivně využívány při kožních onemocněních, zvláště ve fázi intoxikace a při hnisavých a zánětlivých procesech.
Velká sorpční aktivita enterosgelu napomáhá rychlému čištění kůže od uhrovité vyrážky, pokud je nanesen na postižené oblasti kůže. Tímto způsobem je proces rychle eliminován. Pokud vše shrneme, užívání enterosgelu vnitřně i zevně na kůži nejen rychle likviduje zánětlivé projevy, doprovázející uhrovitou vyrážku, ale zlepšuje i strukturu, zabarvení, pružnost a vlhkost kožní ochrany, což svědčí o jeho celkovém ozdravujícím účinku.

Metodika používání Enterosgelu.

Enterosgel předepsán pro užívání vnitřně: 1 polévková lžíce třikrát denně 1,5 hodiny před jídlem a před užíváním léků.

Lokální užívání Enterosgelu: Současně se v kosmetických salónech nanášel na místa na kůži postižená akné po jejich příslušném ošetření. (dotaz: jak často se aplikovaly masky?)
Přípravné ošetření kůže před nanesením enterosgelu sestávalo z mechanického očištění kůže mýdlovým roztokem, dezinfekce s použitím odvaru heřmánku a nanesení silné vrstvy enterosgelu na patnáct minut.

Hodnocení výsledků: Získané výsledky byly hodnoceny ve srovnání s ukazateli pacientů, kterým byla aplikována léčba uhrovité vyrážky jinými kosmetologickými metodami, netýkajícími se užití enterosgelu. Podrobné hodnocení získaných údajů probíhalo 1., 2., 3., 5., 7., a 10. den léčby.
Podrobný popis aplikované léčby a hodnocení získaných údajů je vyloženo ve vědeckém článku, který obsahuje výsledky získané v kosmetickém studiu Apex (Praha), v kosmetické firmě Gippokratis (Praha) a při výzkumu léčebně kosmetologického studia v Brně.
Ve výsledcích provedeného výzkumu bylo pozorováno podstatné zlepšení stavu kožní ochrany infikované akné, zkrácení doby likvidace uhrovitých útvarů a zjizvení, zlepšení zbarvení, pružnosti a turgoru kůže, a rovněž zlepšení celkového zdravotního stavu sledovaných.
Jako antirecidivní terapie se doporučuje: provádění sorpce enterosgelem dvakrát ročně po dobu 12-14 dní, nebo po dobu sedmi dnů každodenní užívání preparátu každý měsíc, 1 polévkovou lžíci dvakrát denně.
Užívání enterosgelu umožňuje zabránit recidivě uhrovité vyrážky, zmírnit intoxikační procesy, napomáhá aktivaci mechanizmů fyziologické detoxikace, zvyšuje přirozenou rezistenci organizmu, zlepšuje průběh patologických stavů, snižuje pravděpodobnost vzniku recidivy.

Závěry:
Provedený výzkum umožňuje:

1. učinit závěr o vysoké účinnosti a opodstatněnosti detoxikační terapie Enterosgelem při akne vulgaris.
2. doporučit široké využití Enterosgelu v kosmetologické praxi jak pro užívání vnitřně, tak k aplikaci jako masky.

LENKA SCHON NAVRATILOVA
Studio LENY . Brno

Kimberli Kveta
Studio Apex .Praha

Salon firmy Gippokratis
Yunusmetova Natalia. Praha

B. A. Šamov, T. G. Malaničeva

SYSTÉMOVÁ ENDOTOXEMIE A MODALITY JEJÍ KOREKCE U DĚTÍ S ATOPICKOU DERMATITIDOU

Státní lékařská univerzita, Kazaň.
Oddělení dermatologie a oddělení nemocí propedeutika dětství a Pediatrics fakulty se během dětských nemocí lékařské fakulty.
Bulat Alfredovich Šamov - MD, DrSc, Profesor katedry dermatovenerologie kazaňské SLU.
Tat´jána Gennadijevna Malaničeva - MD, DrSc, profesor katedry propedeutiky dětských nemocí a fakultní pediatrie s kurzem dětských nemocí lékařské fakulty kazaňské SLU.

Endotoxin je biologicky aktivní sloučenina, jejíž součástí je lipopolysacharid skládající se z lipidu A, jádra a O-antigenu. Endotoxin je vylučován Gram-negativními bakteriemi v lidském střevě, odkud proniká do portálního krevního oběhu a indukuje antigenní stimulaci makroorganismu. Za fyziologických podmínek se endotoxin převážně vylučuje ze střeva se stolicí, kdežto z portální krve prostřednictvím jaterních Kupfferových buněk.

K rozvoji systémové endotoxemie dochází při průniku endotoxinu do systémového krevního oběhu působením jak střevní mikroflóry, porušení propustnosti sliznice tenkého střeva (dokonce i v podmínkách zachované funkce jaterních Kupferových buněk), tak i při nedostatečné funkci slinivky břišní, žlučových cest, potlačení bariérové funkce jater, snížení rychlosti krve v portálním oběhu atd. [1].

Přítomnost endotoxinu v krvi vede k ovlivnění imunokompetentních buněk a je jedním z faktorů stimulace imunitního systému. Je známo, že systémová endotoxemie podporuje funkčnost nejen imunitního systému, nýbrž i jiných systémů lidského organismu. Za fyziologických podmínek organizmus reaguje na přítomnost endotoxinu produkováním antiendotoxinových protilátek. Při patologické endotoxemii se u dětí zaznamenává pokles antiendotoxinových protilátek, což je odrazem poklesu adaptačních schopností a odolnosti organismu [2,3,4]. Bylo rovněž zjištěno, že současně dochází k rozvoji buněčné hypoxie, poruchám procesů látkové výměny, aktivaci sympatické nervové činnosti, systému komplementu, což vede k lýze leukocytů a agregaci krevních destiček s vyplavením biologicky aktivních látek (kininů, histaminu, serotoninu), což ve svých důsledcích vyvolává tzv. "mediátorový chaos".

Endotoxinová agrese se rozvíjí za masivního vyplavení endotoxinu na pozadí nedostatečné aktivity eliminačních systémů a závisí na rezervní kapacitě imunitních orgánů. Pravidelné vyplavení nadbytku endotoxinu do krevního oběhu vede k mobilizaci rezervní kapacity adaptačních systémů (desynchronizaci biologických rytmů buněk a jejich součástí) a může způsobit přechodné multiorgánové selhání bez ohledu na věk. Endotoxinová agrese je kvalifikována jako univerzální mechanismus podílející se na patogenezi většiny chorob infekčního a neinfekčního původu. Úloha endotoxinové agrese v rozvoji různých chorob závisí na predispozici k onemocnění a individuálních vlastnostech infekčního agens [5].

Výše uvedený výklad nám umožnil vyslovit předpoklad možného výskytu systémové endotoxemie a endotoxinové agrese u dětí s atopickou dermatitidou.

CÍL STUDIE:
Stanovit ukazatele plazmatického endotoxinu a jeho interakce s ukazateli imunitního stavu u dětí s atopickou dermatitidou ke zlepšení terapeutických metod.

SKUPINY PACIENTŮ, METODIKA:
Monitorovanou skupinu tvořilo 30 dětí s atopickou dermatitidou ve věku 10 až 17 let. Chlapců bylo 43% (13 osob), dívek - 57% (17 osob), dětí ve věku od 10 do 12 let - 50% (15 osob), 13 - 17 let - 50% (15). Počet děti s erytematózně skvamózním typem s lichenifikací činil 40% (12 osob), s lichenoidním typem atopické dermatitidy - 60% (18). Aktivitu kožního procesu II. stupně vykazovalo 40% (12 osob), aktivitu III. stupně vykazovalo 60% dětí (18 osob).

Středně závažný průběh onemocnění byl zaznamenán u 67% (20 osob), těžký průběh u 33% (10) pacientů. U 67% pacientů (20 osob) bylo zaznamenáno zvýšení celkového IgE v séru. Kromě toho, u 50% pacientů (15 dětí) bylo zjištěno mnohočetné zvýšení celkového IgE, kdežto u 16% bylo uvedené zvýšení nesignifikantní. U dětí se zvýšenou hladinou celkového IgE v séru (20) byl příslušný vzestup do 300 IU zaznamenán u 15% (3), do více než 500 IU - 85% (17) nemocných děti. Specifické IgE na potravinové alergeny byly zjištěny u 60% (18), na domácnostní - 13% (4), pylové - 16% dětí (5). U 70% (21) pacientů byla zaznamenána senzibilizace na všechny tři skupiny alergenů.

Za účelem hodnocení účinnosti enterosorpce preparátem Enterosgel byly vytvořeny 2 skupiny pacientů:
• Studijní skupina zahrnovala 16 dětí s atopickou dermatitidou. Dostávala Enterosgel v rámci komplexní antialergické terapie během 2 týdnů v dávkách: děti do 5 let - 1 čajovou lžičku 3krát denně (15 g), 5 až 14 let - 1 dezertní lžíci 3krát denně (30 g), ve věku nad 14 let - 1 polévkovou lžíci 3krát denně (60 g).
• Srovnávací skupina zahrnovala 14 dětí, které dostaly klasickou antialergickou terapii bez preparátu Enterosgel. Klasická terapie byla ve srovnávaných skupinách stejná a zahrnovala hypoalergenní dietu, antihistaminika, topickou protizánětlivou léčbu a léčebně kosmetickou péči o pleť.

Kontrolní skupina sestávala z 20 prakticky zdravých dětí, a sice z chlapců - 40% (8), dívek - 60% (12), dětí ve věku od 10 do 12 let - 50% (10), dětí ve věku 13 - 17 let - 50% (10).

HODNOCENÍ AKTIVITY PRŮBĚHU KOžNÍHO ONEMOCNĚNÍ
Aktivita průběhu kožního onemocnění byla určována podle autorů K.N. Suvorov et al. (1989). V případě II. (středně výrazného) stupně aktivity šlo o pozorování rozšířenějšího kožního postižení, výraznější svědění a lichenifikaci, vznik exkoriací, pruriginózních papul a kožních projevů vegetativně vaskulární dystonie a recidivujícího průběhu. V případě vysokého (III) stupně aktivity kožního postižení šlo o proces rozšířený, akutní nebo subakutní. Při erytematózně dlaždicovém typu je pro kožní povrch příznačný výrazný otok, olupování, při lichenoidním typu je přítomna výrazná lichenifikace, při pruriginozním typu se vyskytují četné papuly a poškrábání, intenzivní a paroxysmální svědění, je přítomný charakteristický "atopický obličej". Z topického hlediska se na zmizelých ložiscích sekundární infekce přetrvávají dyschromie a drobné jizvy. Lymfatické uzliny jsou zvětšené. Kůže je suchá, dermographizmus je bílý, pilomotorický reflex je zesílený. Kontinuálně recidivující průběh se vyznačuje difúzní pigmentaci kůže, potlačením adrenokortikální funkce.

METODIKA:
Stanovení endotoxinu se provádělo metodou podle autorů Levin J., Bang F.B. "LAL-test" (Limulus Amebocyte Lysate), v souladu s pokyny firmy výrobce - "Sigma" (US). Výsledky byly vyjádřeny v mezinárodních jednotkách (IU). Jako materiál pro tuto studii se používala plazma, která se odebírala a uchovávala za přísně apyrogenních podmínek. Byla připravena sada zkumavek obsahujících jednotlivě 0,1 ml testované plazmy, roztok o známé koncentrací endotoxinu (0,5 IU / ml, 0,25 IU / ml, 0,125 IU / ml, 0,06 IU / ml, 0,03 IU / ml, 0,015 IU / ml ), purifikovaná voda. Do každé zkumavky se přidávalo množství 0,1 ml preparátu E-TOXATE (Limulus Amebocyte Lysate). Po inkubaci v termostátu po dobu 1 hodiny za 37 °C se provádělo testování, které sestávalo z následujících kroků: zkumavka se vzorkem byla otočena o 180 º a byly pozorovány příznaky tvorby gelu. Pozitivní test spočíval ve vytvoření hutného gelu bez porušení ani po úplném obracení zkumavky. Všechny ostatní výsledky (tekutý gel, zvýšení viskozity, čirá tekutina) byly považovány za negativní. Ke stanovení hladiny endotoxinu ve vzorku, který vykazoval pozitivní výsledek, se prováděla jednotlivá ředění vzorku purifikovanou vodou (2, 4, 6, 8, 10krát atd.). Každé ředění bylo testováno jako výchozí, dokud se neobdržel negativní výsledek. Hladina endotoxinu byla stanovena vynásobením hodnoty opačné nejvyššímu ředění vzorku s pozitivním testem, hodnotou nejnižší koncentrace standardního roztoku endotoxinu s pozitivním testem. Výsledky byly vyjádřeny v IU / ml.

Hodnocení ukazatelů buněčné imunity bylo provedeno za použití monoklonálních protilátek (MABs) na různé CD-antigeny pomocí průtokové cytofluorimetrie. Byly použity MABs tuzemské produkce Ústavu onkologie (Moskva, firma Medbiospektr), a sice: CD3 - receptor pro antigen, charakterizující populaci zralých T-lymfocytů, CD4 - ukazatel T-buněčné subpopulace pomáhačů / induktorů, CD8 - ukazatel T-buněčné subpopulace supresorů / cytotoxických buněk, CD56 - ukazatel NK-buněk, CD19 – panB- buněčný antigen.

Stanovení imunoglobulinů (Ig), A, M, G se provádělo pomocí diagnostických kitů za použití biochemického analyzátoru "COBAS MIRA Plus" (Francie). Celkový IgE byl stanovován imunoenzymatickou analýzou. Fagocytární aktivita neutrofilů byla studována v reakcích s latexem a stafylokokem při stanovení fagocytárního indexu (FI) a čísla (FČ) propočtem na jeden neutrofil (Petrov R.V, et al., 1992). Spontanní a standardním stimulátorem stimulovaná reakce redukce nitro tetrazolové modře (NBT-test) byla stanovena metodou Viksmana M. E, Mayanskogo A.N. (1982), cirkulující imunokomplexy (CIC) byly stanoveny metodou precipitace PEG (Gashkova V.S. et al. , 1978). Aktivita komplementu (CH50) byla stanovena podle 50% hemolýzy (Fedosejev V.N, et al., 1993). Statistická analýza byla provedena za použití kritéria Student (t) a korelační analýzy (r).

VÝSLEDKY STUDIE
Analýza dat ukázala, že u děti v období exacerbace atopické dermatitidy, tvořila koncentrace plazmatického endotoxinu 0,140 0,071 IU, zatímco v kontrolní skupině jeho hodnoty byly 0,0024 0,001 IU (p <0,001). V období remise byl zaznamenán pokles těchto hodnot na 0,01780, 0138 IU (p <0,05), přičemž hladina endotoxinu převyšovala parametry kontrolní skupiny (p <0,001) (obr. 1). Hladina plazmatického endotoxinu u dětí s atopickou dermatitidou v závislosti na pohlaví a věku je uvedena v tabulce č. 2.

U závažného průběhu atopické dermatitidy dosahovala hladina endotoxinu 0,168 0,079 IU a signifikantně převyšovala ukazatele při středně závažném průběhu 0,0760,023 IU (р<0,05). U dětí s erytematózně skvamózním typem s lichenifikací a lichenoidním typem atopické dermatitidy nevykazovaly ukazatelé endotoxinu téměř žádný rozdíl a činily podle uvedeného pořadí 0,123 0,118 IU a 0,124 0,077 IU (tabulka č.2). U dětí s II. stupněm aktivity kožního procesu byla koncentrace endotoxinu signifikantně vyšší (0,143 0, 092 IU), než u III. stupně – (0,112 0,061 IU), p<0,05.

Analýza ukazatelů imunitního stavu u dětí s atopickou dermatitidou ukázala, že došlo k potlačení řady ukazatelů buněčné imunity a k aktivaci humorální imunity (tabulka č. 3): snížení počtu lymfocytů CD3 +-lymfocytů (p<0,001) a CD8 +-lymfocytů (p <0,001), zvýšení poměru CD4 + / CD8+ (p <0,001), počtu CD19 +- (p <0,001) a hladiny celkového IgE v krevním séru (p <0,001). Pokud jde o ukazatele nespecifických faktorů obrany, bylo pozorováno zvýšení hodnoty spontánního NBT-testu (p <0,01) a snížení hladiny CN50 (p <0,001).

Jsou zjištěny korelační vazby hladiny plazmatického endotoxinu s údaji hemogramu a ukazateli imunitního stavu v závislosti na průběhu onemocnění (p <0,05). V období exacerbace byly tedy určeny interakce hladiny endotoxinu s celkovým obsahem IgE (r = 0,56), počtem monocytů (r = 0,46) a eozinofilů (r = 0,43), stimulovaným NBT-testem (r = - 0,39). V kontrolní skupině byly zjištěny negativní korelační vazby pouze se stimulovaným NBT-test (r = - 0,51). Odhalený přímý vztah mezi plazmatickou hladinou endotoxinu a počtem eozinofilů v periferní krvi lze vysvětlit tím, že endotoxin je schopen aktivovat efektorové buňky, včetně eosinofilů, které se významně uplatňují při vzniku alergického kožního zánětu. Přímá korelace mezi hladinou endotoxinu a počtem monocytů v periferní krvi je pravděpodobně podmíněna tím, že endotoxin způsobuje reaktivaci makrofágového článku nespecifické imunity. Vazba mezi hladinou endotoxinu a množstvím celkového IgE může vypovídat o jeho vlivu na hladinu senzibilizace při atopické dermatitidě. Zpětná korelace mezi hladinou endotoxinu a stimulováným NBT-testem svědčí o inhibici funkční aktivity neutrofilů s poklesem funkční rezervy buňky v podmínkách endotoxemie.

V období remise existovala korelace mezi celkovými ukazateli endotoxinu s hladinou celkového IgE (r = 0,42), s počtem eozinofilů (r = 0,39), monocytů (r = -0,46) a hladinou IgG (r = -0,44).

Takže při exacerbaci atopické dermatitidy překračovala hladina plazmatického endotoxinu hodnoty kontrolních ukazatelů o téměř 60-krát (p <0,001) a v období remise klesla o 8krát během remise (p <0,05), ale jeho ukazatele nedosáhly hodnot kontrolní skupiny (p <0,001). Stanovovaná hladina endotoxinu u zdravých dětí svědčí o existenci fyziologické endotoxemie.

Přítomnost systémové endotoxemie je indikací k provádění enterosorpce [6] a začlenění do komplexní antialergické léčby atopické dermatitidy preparátů působících sorpční, detoxikační a cytoprotektivní účinek jakož i příznivý vliv na střevní mikroflóru. Takovým lékařským prostředkem s komplexním mechanizmem účinku je přípravek Enterosgel. Enterosgel je selektivní adsorbent nové generace s vysokou sorpční kapacitou, má cytoprotektivní vliv na sliznici gastrointestinálního traktu a rovněž i příznivý vliv na mikroflóru tlustého střeva.

Bylo zjištěno, že v hlavní skupině dětí (s použitím Enterosgelu) celkový léčebný efekt činil 87,5% (14 dětí). Z nich 62,5% pacientů (10 osob) vykazovalo klinické uzdravení. V 25% (4 osoby) došlo k výraznému zlepšení z hlediska kožního postižení, což bylo vyjádřeno výraznou dynamikou kožního procesu, snížením indexu SCORAD více než 2,5krát, a také poklesem intenzity svědění, normalizací nočního spánku. Absence účinku byl zaznamenána u 12,5% pacientů (2 osob). Na pozadí prováděné léčby bylo zaznamenáno zkrácení období exacerbace, přičemž kompletní odeznění morfologických prvků na kožním povrchu a dosažení klinické remise bylo pozorováno v průměru 12. den léčby. Průměrná skupinová hodnota indexu SCORAD klesl na 5krát nižší hladinu – z 50 na 10 bodů.

U pacientů ve srovnávací skupině (bez použití Enterosgelu) činil celkový léčebný efekt byl 64,3% (9 dětí), z nichž u 42,9% pacientů (6 osob) bylo zaznamenáno klinické uzdravení. V 21,4% (4 osob) došlo k výraznému zlepšení z hlediska průběhu kožního procesu. Absence účinku byla zaznamenána v 35,7% pacientů (5 osob). Na pozadí prováděné léčby byl zaznamenán pokles indexu SCORAD v průměru na hodnotu 3,3krát nižší, tj. z 50 na 15 bodů. Dosažení klinické remise bylo pozorováno 20.dne od začátku léčby.

Na pozadí prováděné léčby bylo v hlavní skupině zaznamenáno snížení hladiny plazmatického endotoxinu na hodnotu12krát nižší, tj. z 0,142 IU na 0,012 IU, zatímco ve srovnávací skupině pouze na hodnotu 6krát nižší, tj. z 0,139 IU na 0,023 IU, p <0,05.

U dětí s atopickou dermatitidou byla tedy zjištěna přítomnost systémové endotoxemie. Hladina plazmatického endotoxinu během exacerbace atopické dermatitidy převyšuje uvedenou hladinu kontrolní skupiny, klesá v období remise, avšak nedosahuje hladiny fyziologických indikátorů endotoxemie. Plazmatická hladina endotoxinu závisí na závažnosti a aktivitě kožního procesu. Přítomnost systémové endotoxemia je indikací k provádění enterosorpce. Nasazení enterosorbentu Enterosgel společně s klasickou antialergickou léčbou vede ke zkrácení období exacerbace na hodnotu nižší 1,6krát (z 20 na 12 dní), snížení indexu SCORAD na hodnotu nižší 5krát na pozadí poklesu hladiny plazmatického endotoxinu.

Literatura:
1. Jakovlev M. Základy endotoxinové teorie lidské fyziologie a patologie: "Systémová endotoxinemie", "endotoxinová agrese" a "endotoxinová nedostatečnost". J. of Endotoxin Research 2000, 2: P. 120.
2. Anihovskaya I.A., Oparina O.N., Jakovleva M.M. et al. Střevní endotoxin jako univerzální faktor adaptace a patogeneze celkového adaptačního syndromu. Fyziologie člověka, 2006; 2: 87-91.
3. Vyshegurov Y.A., H, Anihovskaya I.A., Batmanov Ju.E. et al. Střevní endotoxin v patogeneze zánětlivých očních onemocnění a antiendotoxinová součást příslušné léčby. Patologická fyziologie a experimentální terapie 2007, 1: 12-14.
4. Tabolin V.A, Lazareva S. I., Jakovlev M.Yu. Antifosfolipidový syndrom: důležitá úloha endotoxinové agrese. Pediatrie 2001; 5: 80-84.
5. Jakovlev M.Yu. Základy endotoxinové teorie lidské fyziologie a patologie. Fyziologie člověka, 2003; 3: 154 -164.
6. Chernikhova E.A., Anihovskaya I.A., Gataullin Ju.K. et al. Enterosorpce jako důležitý prostředek k odstranění chronické endotoxinové agrese. Fyziologie člověka, 2007; 3: 135-136.
Obrázek 1. Ukazatele plazmatického endotoxinu u dětí v závislosti na stádiu atopické dermatitidy.
Poznámka: hodnoty jsou uvedeny v IU - mezinárodních jednotkách, v nichž se označuje hladina plazmatického endotoxinu.







Tabulka 1.
Ukazatele plazmatického endotoxinu (IU) u dětí s atopickou dermatitidou (ATD) v závislosti na období onemocnění, věku a pohlaví.

Poznámka: kde n-počet pozorování;
*р<0,05 – signifikantní významnost rozdílu mezi věkovými skupinami v období exacerbace;
** р<0,05 – signifikantní významnost mezi obdobím exacerbace a remise a kontrolní skupinou

Použití metody enterosorbční terapie pomocí organokřemičitého sorbentu ENTEROSGEL v komplexní léčbě alergických onemocnění

J.Bystroň, L.Heller
Souhrn
Oddělení alergologie a klinické imunologie Fakultní nemocnice Olomouc

Byla provedena pilotní studie, která sledovala vliv enterosorbentu ENTEROSGEL, který je dostupný jako potravinový doplněk, u pacientů s některými alergickými chorobami. Autoři sledovali symptomové skóre u pacientů 21 dnů před podáváním a v průběhu 21 dnů podávání enterosorbentu. Současně vyhodnotili i základní biochemické hodnoty krevního séra, snášenlivost a subjektivní hodnocení vlivu sledovaného přípravku jednotlivými pacienty.

Přípravek ENTEROSGEL prokázal velmi dobrý efekt hlavně u pacientů, u kterých byly primárně v rámci jejich onemocnění pozorovány i potíže s trávením, potíže s pravidelností stolice, nadýmáním, dyskomfortem zažívacího systému, které ovlivňovaly i základní sledované onemocnění (průduškové astma, chronickou kopřivku, syndrom chronické únavy, potravinové alergie).

Klíčová slova: enterosorbent, alergická onemocnění

Summary
Was conducted a pilot study that examined enterosorbent ENTEROSGEL, which is available as a dietary supplement, patients with some allergic diseases. The authors followed symptom score for patients 21 days before the administration and during the 21 days of dosing of enterosorbent. At the same time evaluate the basic biochemical values of blood serum, tolerability and subjective evaluation of the impact of the reference of individual patients.

Preparation ENTEROSGEL showed very good effect especially in patients who were primarily in their disease also observed problems with digestion, ifficulty in stool frequency, bloating, discomfort of the digestive system which affect the basic observed diseases (bronchial asthma, chronic urticaria, chronic syndrome fatigue, food allergies)

Key words: enterosorbent, allergic diseases

Úvod
Mikrobiologická dysbalance střevní flóry, zvýšený obsah toxinů v zažívacím systému, narušení metabolických pochodů ve střevě, narušení hematoenterální bariéry, se velmi významně podílejí na vzniku a průběhu alergických onemocnění tím, že při nich dochází ke snadnější a intenzivnější senzibilizaci organismu. V rámci komplexní léčby různých alergických onemocnění je proto velmi žádoucí detoxikace střevního obsahu a normalizace střevní mikroflóry.

Potlačení intoxikace, obnovení slizniční střevní bariéry a obnovení přirozené střevní mikroflóry jsou hlavními cíli enterosorbční léčby. Enterosorbenty jsou l éčebné přípravky, které dovedou ve střevě nevratně vázat toxické látky, zabraňují nebo zmírňují podráždění střevní sliznice a zabraňují průniku toxických látek do krevního oběhu a tím snižují celkovou koncentraci těchto látek v organismu. Intenzita resorpce toxických látek a tím i jejich hladina v organismu je přímo závislá na funkčním stavu střevní sliznice. Úspěch enterosorbční léčby se závislý na schopnosti enterosorbentu obnovit ochranné bariérové funkce střevní sliznice.

Dobrý enterosorbent by měl být hydrofobní aby nepodléhal střevní resorpci a navázané toxiny pomáhal eliminovat pomocí peristaltiky a defekace. Měl by být šetrný ke střevní sliznici a měl by být značně selektivní. Selektivita by měla být založena především na schopnosti vázat substráty agresivní ke střevní sliznici, poškozující její celistvost a naopak by měl mít nízkou afinitu k tělu potřebným minerálům, vitamínům, imunoglobulínům a užitečným bakteriálním kmenům.

Uvedeným komplexním požadavkům vyhovuje preparát ENTEROSGEL – selektivní sorbent nové generace s vysokou sorbční kapacitou a enterocytoprotektivním účinkem na střevní sliznici a s příznivým vlivem na střevní mikroflóru.

ENTEROSGEL – je hydrogelem metylkřemičité kyseliny. Má vzhled gelovité hmoty bílé barvy, bez zápachu a chuti, nerozpustný ve vodě.

Vlastnosti ENTEROSGELU
1. Vysoká sorbční kapacita, která více než dvojnásobně převyšuje dosud známé sorbční přípravky (např. aktivní uhlí- carbosorb).
2. Výrazná selektivita. Je jediným přípravkem s vyjádřenou selektivitou sorbce látek o molekulové hmotnosti 70 - 1 000 (do této frakce spadá např. močovina, bilirubin, cholesterol, středněmolekulární peptidy). Šetří (neváže) minerály, elektrolyty, bílkoviny – včetně imunoglobulínů.
3. Je hydrofobní – neadheruje ke střevní sliznici, rychle se vylučuje z organismu chemicky nezměněný.
4. Má významný cytoprotektivní vlastnosti - vytváří klouzavý chránící povlak na sliznici žaludku a střev a tímto filmem chrání enterocyty mechanicky i chemicky.
5. Schopnost k selektivní adhezi mikroflóry. Potlačuje patogenní mikroflóru – absorbuje a eliminuje mikrobiální toxické koncové metabolity a zároveň vytváří vhodné prostředí pro obnovení přirozené mikroflóry (laktobacilů a bifidobakterií).
6. Je zcela bezpečný, netoxický a farmakologicky výhodný – je rychle (v průběhu 7-8 hodin) eliminován z organismu.

Na základě těchto výborných sorbčních, detoxikačních a enterocytoperotektivních vlastností může být tento přípravek velmi přínosným v komplexní léčbě alergických pacientů s kožními i respiračními projevy alergického onemocnění. Vývoj přípravku a veškeré dosud provedené výzkumy preklinické i klinické byly provedeny na pracovištích v Rusku (1, 2) a na základě rozsáhlých medicínsko-biologických testů bylo použití Enterosgelu v Rusku schváleno k léčebným účelům a povolena jeho průmyslová výroba. V České republice je přípravek ENTEROSGEL schválen Ministerstvem zdravotnictví jako přípravek pro zvláštní výživu (potravinový doplněk).

Cíl studie
Ověření klinické účinnosti a monitorování základních laboratorních parametrů u pacientů s kožními (kopřivka) a respiračními (alergické astma a alergická rýma) projevy alergie v období akutní exacerbace základního onemocnění. Podání ENTEROSGELU bylo testováno jako přídatný efekt při základní klasické léčbě. Jako srovnávací skupina bylo použito sledování stejných pacientů před nasazením Enterosgelu.

Soubor pacientů a použité metody
Ve studii bylo sledováno 18 pacientů (8 mužů a 10 žen ve věku od 2 do 80 let, průměr 43,1 let) s diagnózami: perzistující lehké nebo středně těžké asthma bronchiale (6 pacientů), chronická kopřivka (7 pacientů) 5 pacientů s jinými diagnózami (lx polyvalentní alergie se zvýrazněním zažívacích potíží, 1x potravinová alergie, 2x chronický poinfekční únavový syndrom a 1x chronická uveitida a keratitida s recidivující stomatitidou), kteří se dostavili k vyšetření do alergologické ambulance pro zhoršení svých potíží nebo k pravidelné kontrole nelepšícího se zdravotního stavu. Symptomové skóre pacientů bylo sledováno po dobu 3 týdnů před zahájením podání Enterosgelu (kontrolní soubor) a následně 3 týdny s pravidelným podáváním Enterosgelu (aktivně ovlivněný soubor).

Základní vstupní kriteria:
1. Pacienti starší 2 let s alergickým onemocněním (viz výše- Soubor pacientů)
2. Pacienti, u kterých je předpoklad dobré spolupráce při studii a podepsali informovaný souhlas s účastí ve studii

Základní vyřazovací kriteria
1. Anamnestická přecitlivělost na přípravek ENTEROSGEL
2. Pacienti, u kterých není předpoklad dobré spolupráce
3. Chybějící písemný souhlas s účastí ve studii
4. Účast v jiné studii v předchozích 3 měsících
5. Nemocní, kteří byli v posledních 30 dnech léčení enterosorbenty, probiotiky či prebiotiky

Po podpisu informovaného souhlasu s účastí na studii obdrželi DENÍK PACIENTA, kam zaznamenávali každý den symptomové skóre svých potíží dle jednotlivých sledovaných chorob.

Dávkování přípravku
• U dospělých a dětí nad 6 let 3x denně 1 polévková lžíce (á 15 g) rozmíchaná ve sklenici vody, tj. denní dávka 45 g. 2 hodiny po jídle nebo 1-2 hodiny před jídlem. V průběhu studie byla doporučena dobrá hydratace pacienta v průběhu podávání Enterosgelu, tj. alespoň 2 litry tekutin/den.
• U dětí do 6ti let 1 kávová lžíce (á 5 g), tj. denní dávka 15 g ve stejném režimu – viz výše, se zajištěním přívodu tekutin alespoň 0,5 litru denně

V průběhu studie byl zákaz používání následujících léčiv: jakékoliv enterosorbenty, prebiotika a probiotika.

V průběhu studie byla povolená léčiva: všechna běžně používaná léčiva, která pacient do té doby používal nebo jsou oficiálně doporučena současnými respektovanými standardy k léčbě uvedených onemocnění.

Sledování symptomového skóre
U pacientů před zahájením podávání Enterosgelu bylo 21 dnů sledováno symptomové skóre. U jednotlivých onemocnění byly sledovány následující symptomy:

Průduškové astma - celkový zdravotní stav, dušnost, pískoty, tlak na prsou, kašel, noční dušnosti, kvalita spánku, denní aktivity.
Chronická kopřivka – celkový zdravotní stav, nové výsevy kopřivky, velikost pupenů, svědění, rozškrábání, otoky v obličeji, kvalita spánku, denní aktivity.
U pacientů s jinými chorobami bylo bodově sledováno: vnímání celkového zdravotního stavu, kvalita spánku, denní aktivity, bolesti hlavy, bolesti břicha, bolesti kloubů a svalů, pravidelnost stolice.

Výchozí hodnota jednotlivých symptomů byla hodnocena 3 body, které představovaly symptomy v den zahájení sledování. Další dny pak pacient hodnotil symptomy škálou 1- 5 (1 - výrazné zhoršení, 2 - zhoršení, 3 - stejný stav, 4 - zlepšení, 5 – výrazné zlepšení).
Toto období bylo použito jako srovnávací – kontrolní soubor. Stejným způsobem byly pacientem bodovány i dny při podávání Enterosgelu.

Laboratorní vyšetření
Byla provedeno u všech pacientů při zahájení kontrolního období a po 21 dnech sledování a rovněž před zahájením a po 21 dnech podávání Enterosgelu. Byla provedena následující vyšetření:analýza periferní krve na zjištění celkového IgE, specifického IgE na příčinné alergeny (dle anamnézy či předchozích kožních testů), dále byla vyšetřena hladina urey, kreatininu, bilirubinu, cholesterolu, ALT, AST, AMS. U pacientů s průduškovým astmatem bylo provedeno spirometrické vyšetření při výše uvedených kontrolách.

Statistické vyhodnocení
Bylo provedeno na oddělení statistiky Ústavu biofyziky metodou lineární regrese, kde pro každého pacienta byly spočítány regresní přímky pro období bez léčby a při léčbě a párovým T-testem byly porovnány průměrné hodnoty regresních koeficientů a absolutních členů regresních rovnic.

U všech hodnot, kde testy normality potvrdily normální rozložení absolutních členů a koeficientů byly provedeny párové T- testy. Pokud data neměla dle testu normality normální rozložení, byl proveden párový pořadový Wilcoxonův rank test.

Výsledky
1. Sledování symptomového skóre u pacientů s průduškovým astmatem
V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty symptomového skóre jednotlivých pacientů v období před zahájením podávání Enterosgelu a v následujících 21 dnech podávání. Výchozí bodová hodnota – bodový stav při zahájení sledování - 24 bodů. V grafu jsou pak vyneseny průměrné hodnoty symptomového skóre v souborech v jednotlivých dnech sledování.

Symptomové skóre jednotlivých pacientů v kontrolním a léčebně aktivním období

Statistická významnost změn p=0,024 ukazuje na statisticky významné zlepšení symptomového skóre v souboru aktivně ovlivněném Enterosgelem.

2. Sledování symptomového skóre u pacientů s chronickou kopřivkou.
V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty symptomového skóre jednotlivých pacientů v období před zahájením podávání Enterosgelu a v následujících 21 dnech podávání. Výchozí bodová hodnota – bodový stav při zahájení sledování - 24. V grafu jsou pak vyneseny průměrné hodnoty symptomového skóre v souborech v jednotlivých dnech.

Symptomové skóre jednotlivých pacientů v kontrolním a léčebně aktivním období

Statistická významnost změn p=0,004 ukazuje na statisticky významné zlepšení symptomového skóre v souboru aktivně ovlivněném Enterosgelem.

4. Sledování pacientů s jinými diagnózami.
V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty symptomového skóre jednotlivých pacientů v období před zahájením podávání Enterosgelu a v následujících 21 dnech podávání. Výchozí bodová hodnota – bodový stav při zahájení sledování - 24 bodů. V grafu jsou pak vyneseny průměrné hodnoty symptomového skóre v souborech v jednotlivých dnech.

Symptomové skóre jednotlivých pacientů v kontrolním a léčebně aktivním období

Statistická významnost změn p=0,004 ukazuje na statisticky významné zlepšení symptomového skóre v souboru aktivně ovlivněném Enterosgelem

5. Subjektivní hodnocení léčebného účinku pacienty
Po skončení podávání Enterosgelu byli pacienti dotázání na celkový dojem z podávání preparátu. Vyhodnotili podávání jako zhoršení svého základního onemocnění, bez změny, zlepšení projevů základního onemocnění nebo výrazné zlepšení základního onemocnění. Dále pak udali subjektivní pocit, který si nejvýrazněji uvědomili v průběhu léčby. Následující graf ukazuje, že pouze 1 pacient hodnotil podávání jako nepřínosné, preparát nesnášel. K toleranci nedošlo ani po změně dávkování či ochucení přípravku a tak byla léčba přerušena. 5 pacientů nepozorovalo žádnou změnu svého zdravotního stavu.Ve druhé polovině grafu je uvedeno zlepšení symptomů u 17 pacientů (tj. 74%), kteří hodnotili podávání jako přínosné při podávání Enterosgelu.

Pozorované zlepšení zdravotního stavu mimo základní onemocnění
• zlepšení trávení, zklidnění zažívacích potíží, úprava stolice – 35%
• zlepšení svědění, kopřivky – 17% zlepšení únavy – 13%
• zlepšení spánku – 13% zlepšení dýchání – 4%
• zmírnění projevů alergické rýmy – 4%
• zmírnění projevů potravinové alergie - 4%

Zhoršení nebo nežádoucí účinky
• zvracení, nutnost předčasného ukončení ( po 3 dnech podávání) - nezlepšeno po snížení dávky ani po ochucení) - 1x (u 53leté ženy)
• pocit plynatosti po dlouhodobějším užívání – 1x
• občasné artralgie, myalgie - 1x

6. Laboratorní vyšetření
Statistické vyhodnocení výsledků laboratorních vyšetření (viz kapitola soubor pacientů a vyšetřovací metody) neprokázalo žádnou statisticky významnou změnu mezi jednotlivými měřeními. Nebyly rovněž zaznamenány statisticky významné změny při sledování spirometrických hodnot u pacientů s průduškovým astmatem.

Diskuse
V léčbě alergických onemocnění se jako základní principy léčby používají – eliminace příčinného alergenu, nárazová symptomatická léčba, která zmírňuje aktuální klinické projevy onemocnění, kontinuální protizánětlivá léčba alergického zánětu, edukace pacienta, režimová opatření a další pomocná léčba se vztahem k základnímu onemocnění. Alergeny a spouštěče alergického zánětu atakují organismus alergika na sliznicích a kůži. Vedle kůže a sliznic dýchacích cest zde zastává významné místo sliznice zažívacího traktu s obrovskou kontaktní plochou pro interakci mezi zevním prostředím (hlavně potravinami přijatými ze zevního prostředí) a organismem. Dokonalá činnost slizniční střevní bariery je dána jednak genetickou výbavou jednotlivce, ale taky (někdy hlavně) složením stravy, stravovacími návyky a dobrou činností všech složek uplatňujících se při trávení a vstřebávání (správná produkce trávicích šťáv, trávicích enzymů, střevní peristaltika, schopnost odstraňování toxických a odpadních látek, které vznikají při trávicím procesu). V případech, kde je tato činnost nedostatečná nebo narušená (špatnými stravovacími návyky, infekcí či jinými patologickými procesy), dochází ke snadnější prostupnosti enterocytární bariéry pro alergeny a některé spouštěče a tím ke zvýšenému riziku senzibilizace či exacerbace alergických onemocnění. Použití kvalitního enterosorbentu se v těchto případech může uplatnit stejně významně jako eliminace alergenu či spouštěče z okolí pacienta.

V anglosaské literatuře se nesetkáváme s použitím enterosorbentů v těchto indikacích, nicméně ve vědeckých institutech v Rusku se této problematice věnovali a v 90-tých letech byl vyvinut velmi účinný enterosorbent významně převyšující účinností předchozí známé přípravky (viz literatura). Na základě rozsáhlých klinických studií byl Enterosgel v Rusku Ministerstvem zdraví Ruské federace schválen jako léčivo. Do České republiky se dostal v posledních letech a je povoleno jeho podávání jako potravinového doplňku.

Na základě pozitivních výsledků z dostupné ruské literatury jsme chtěli vyzkoušet doplňkový léčebný efekt přípravku Enterosgelu u našich pacientů. Předpokládali jsme, že hlavně u pacientů, u kterých bude klinicky vyjádřena i nějaká klinická symptomatologie z gastrointestinálního traktu (bolesti břicha, nepravidelnost stolice, meteorismus a podobně) může být tato doplňková léčba úspěšná a pozitivní ovlivnění těchto potíží pak může vést i ke zlepšení základního alergického onemocnění. Naše předpoklady se splnily a u 74% pacientů jsme mohli hodnotit zařazení podávání Enterosgelu jako přínos.

Přípravek byl velmi dobře snášen, s výjimkou jedné pacientky, u které vyvolával nevolnosti a ani po několikadenní pauze a novém zahájení aplikace nebyl přípravek tolerován. Zatím se jedná o jediný případ této špatné tolerance. Mimo tuto publikovanou studii jsme zkušenosti s přípravkem zaznamenali u několika dalších desítek pacientů (sami si jej koupili jako volně prodejný potravinový doplněk) a podobné potíže jsme nepozorovali. U dětí může mít přípravek nevýhodu v tom, že je bez chuti, takže jej nemusí přijímat s nadšením, ale tento problém je možno vyřešit rozmícháním gelu v ovocné šťávě.

V naši studii nebyly pozorovány žádné statisticky významné změny ve sledovaných laboratorních parametrech. Tento fakt je možno vysvětlit jednak tím, že základní biochemické hodnoty byly u všech pacientů již před zahájením podávání přípravku v mezích běžných referenčních hodnot. U hodnot celkového IgE a specifického IgE se zřejmě jednalo o období (21 dnů), které je velmi krátké na jejich ovlivnění.

Závěr
V průběhu roku 2009 byla provedena pilotní kontrolovaná studie účinku enterosorbentu ENTEROSGEL na klinický stav a některé laboratorní parametry u pacientů s alergickými chorobami (průduškové astma, atopické ekzém, chronická kopřivka) a některými imunopatologickými stavy (syndrom chronické únavy, polyvalentní a potravinová alergie, chronická keratitida a uveitida).
• přípravek byl velmi dobře snášen, léčba musela být přerušena po 3 dnech jen u jednoho pacienta - u 53leté ženy pro nevolnosti a zvracení, které se opakovalo i po přerušení léčby, po úpravě dávky i po ochucení přípravku.
• jedno dítě (7letá dívka) udávalo nedobrou chuť přípravku, což ale nebylo důvodem k přerušení či ukončení studie
• 74% pacientů udávalo zlepšení svého zdravotního stavu, které se projevilo hlavně celkovým pocitem zlepšení zdravotního stavu, na kterém se podílelo hlavně zlepšení trávení, ústup zažívacích potíží, úprava stolice (35%), zmírněním kopřivky a svědění (17%), zlepšením spánku (13%), zmírnění či ústup únavy (13%) i zmírnění některých dalších alergických projevů
• statisticky významné zlepšení sledovaných symptomů bylo zjištěno u průduškového astmatu, chronické kopřivky a u ostatních sledovaných imunopatologických stavů (polyvalentní a potravinová alergie, syndrom chronické únavy)
• nebyly zjištěny statisticky významné změny v laboratorních parametrech (celkové IgE, specifické IgE, urea, kreatinin, bilirubin, cholesterol, AST, ALT, AMS)

Závěrem možno konstatovat, že přípravek ENTEROSGEL prokázal velmi dobrý efekt hlavně u pacientů, u kterých byly primárně v rámci jejich onemocnění pozorovány i potíže s trávením, potíže s pravidelností stolice, nadýmáním, dyskomfortem zažívacího systému, které ovlivňovaly i základní sledované onemocnění (průduškové astma, chronickou kopřivku, syndrom chronické únavy, potravinové alergie) a je možno jej doporučit jako velmi vhodný přípravek v rámci komplexní léčby alergických onemocnění.

Literatura
1. Sborník prací o využití preparátu ENTEROSGEL v medicíně (druhé a třetí vydání, část 1-7). Vydavatel: SILMA,a.s., Moskva, 2004-2007.

2. Metodické doporučení klinického použití preparátu ENTEROSGEL u nemocných s chorobami trávicího traktu. Vydavatel: Ministerstvo zdraví Ruské federace, Moskva, 2000.

Doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc,
Třída Svornosti 14, Olomouc, 779 00
jaromir.bystron@tiskali.cz
V Olomouci 17 procince 2009